Velkou slávu zažil v pondělí Cristiano Ronaldo. Ovšem ne na trávníku, ale na červeném koberci v londýnském kině při premiéře nového filmu o jeho kariéře i soukromí. Na hřišti byl k vidění o den dříve a jako v několika posledních týdnech to nestálo za nic. Postrádá už hvězdný kanonýr motivaci, která ho dostala na vrchol?
I když jsou teď světová média plná právě Ronaldova nového filmu, mnohem důležitější je pohled na jeho výkonnost. Zatímco film ukazuje Cristiana Ronalda, který se dostal díky velké dřině až na absolutní vrchol a vyhrál mnoho trofejí, aktuálně ho fanoušci Realu Madrid nepoznávají.
Není to zdaleka záležitost jednoho či dvou utkání. Ronaldo už se na hřišti trápí na jeho poměry hodně dlouho. A nejde jen o to, že by se mu nedařilo. Portugalec působí na hřišti zvadle, vůbec nebojuje, týmu nepomáhá. Ještě více než kdy jindy používá naštvané a uražené grimasy, pokud někdo ze spoluhráčů něco zkazí, nebo rozhodčí nepískne, jak si přeje.
Bez přehánění se dát říct, že Ronaldo v tuto chvíli Realu spíše škodí. Když má míč soupeř, pouze chodí. A to i když je od něj jen pár metrů. Kvůli tomu nemůže Real spustit účinný presink jako například Bayern. V deseti hráčích to prostě nejde.
Nejde ale pouze o defenzivu, Ronaldo už není pro soupeře tak nebezpečný. Má stále větší problémy vůbec přejít kličkou přes protihráče, účinné finty směrem dopředu už k vidění prakticky nejsou. I proto se daleko více uchyluje k simulování, což už v minulosti dokázal výrazně odbourat. Navíc už neproměňuje šance s takovým klidem jako dřív. Na gól jich potřebuje více a více.
Za všechno mluvila situace ze 68. minutu z posledního zápasu v Seville. Real prohrával 1:2, soupeř mu ale nabídl šanci na vyrovnání. Ronaldo dostal míč na hranici pokutového území, před sebou měl dva hráče domácích a vedle sebe úplně volné spoluhráče. Stačilo míč posunout a Luka Modrič byl sám před brankářem. Portugalec ale nepochopitelně vystřelil. Mířil mimo a spoluhráče i fanoušky pořádně naštval. Tohle byl vrchol sobeckosti.
Zamést si před vlastním prahem
To pokračovalo i po zápase. Ronaldo nepodal nabídnutou ruku spoluhráči Sergiu Ramosovi a ještě utrousil: „Hrajeme příliš defenzivně.“ To by ale neměla být v žádném případě jeho starost. Ano, v kabině si hráči řeknou spoustu věcí, ale mělo by to tam i zůstat. Tvrdit něco podobného před kamerami, ještě po tak špatném výkonu, je důkaz neúcty k trenérovi. A to by si neměl dovolit nikdo.
Pokud si Ronaldo myslí, že je nyní už víc než tým, je to začátek konce. A pro Real Madrid velmi varovný signál. Když dával trojnásobný držitel Zlatého míče jeden gól za druhým a týmu vyhrával zápasy často v podstatě sám, hodně věcí se mu právem odpouštělo. V posledních zápasech se ale změnil v „obyčejného“ člena týmu. Jako takový musí makat a ne jen štěkat na spoluhráče, když mu někdy nepřihrají.
Jak jsem již zmiňoval, nejde pouze o samotné výkony, ale především o Ronaldovo chování na hřišti. Je na něm patrná určitá nechuť, pokud zrovna nemá šanci dát gól, nejeví o hru zájem. Nabízí se tedy otázka, zda poté, co překonal všechny střelecké rekordy Realu včetně legendárního Raúla, neztratil motivaci.
Pokud se Ronaldo neprobere, má Real dvě možnosti. Zaprvé ho trochu sesadit z výšin a vymazat jeho nedotknutelnost. To by znamenalo, že pokud bude hrát špatně, může být taky střídán, nebo dokonce začít na lavičce (což nyní evidentně neplatí). Druhou variantou je v létě Ronalda prodat, dokud za něj ještě někdo (PSG) nabídne astronomické peníze.
Real by tím sice přišel o marketingový klenot, ale podle aktuálních výkonů by mu to mohlo prospět. A Ronaldo by zase mohl trhat rekordy ve Francii. Protože se poslední dobou zdá, že právě o rekordy (a filmy) mu jde především.
Související články
