Mistr na dně. Jen třemi slovy lze shrnout tažení Litvínova v této sezoně, v níž obhajuje titul. Vede si ještě hůř než vicemistři z Třince, jehož trenéři Kalous a Varaďa už rezignovali. Ten tlak se nedal ustát, zvlášť po debaklu 0:7 ve Vítkovicích. Zato odvolání litvínovského Rulíka by bylo velkou chybou.
Litvínov se před sezonou musel vyrovnávat se ztrátou opor na ledě i v realizačním týmu. Skončili Ručinský, Francouz, Petružálek, trenér Hořava a kondiční kouč Voda. Jejich odchody se (ne)nahradily.
I tak má ale mistr navíc než na poslední příčku. Otázkou je, jak je dostat z krize ven. Tučně se pod ní podepsaly osobnosti, které se jen stěží prosazují. Kromě Hübla (14 gólů v sezoně) nedal nikdo vyjma Martynka (5) víc než tři branky. Jánský, Lukeš či Hanzl střelecky mlčí, obrana, která ho rovněž v minulé sezoně zdobila, zase potápí naději individuálními chybami.
Je to v hlavách. Důkazem je, že Litvínov dokázal v prvním osmifinále na domácím ledě přehrát švédskou Frölundu, která sice nepodala nejlepší výkon, ale nebyla odevzdaná. To bylo poprvé a naposled, kdy Rulíkovi svěřenci připomněli mistrovskou partu.
Tým k doutníkům nedotáhly (pohádkově placené) individuality, ale herní pojetí, od kterého by se mohla učit celá extraliga, a jedním z hlavních stvořitelů byl Rulík. Právě proto sedí na pevnější židli než trenéři například v Třinci. Litvínov má na víc než na poslední místo, ale zase rozdíl mezi reálnými ambicemi a realitou není tak propastný.
Navíc, Rulík (spolu s Hořavou) ho už z podobné krize dostal, když ho před dvěma lety přebíral. A když se mu to povede znovu, Rulíkova hra bude zase bavit (a přinášet výhry).
