Volejbal se v uplynulém týdnu zase jednou dostal na první stránku deníku Sport. Důvodem ovšem nebyl sportovní úspěch, ale informace o konci jednoho z nejlepších počinů, jaký volejbal v posledních letech nabídl světu, a který nesl ochrannou značku „Maki a Kiki“.
Nezažil jsem to ve sportovním prostředí poprvé, ale i přesto mě opakovaně udivuje, jak rychle se dokáže zásadně změnit sociální konstelace, když se lidé dostanou pod psychický tlak. Příběh beachvolejbalistek Markéty Slukové a Kristýny Kolocové , který jsem ještě před třemi měsíci dával za vzor profesionální práce, se rozpadl na tisíc drobných kousků, a to tři neděle poté, co jsem se poprvé dozvěděl o této vážné hrozbě. Čili z hlediska dějin tohoto páru v „jepičím“ časovém rozmezí.
Historie vzestupu páru je až dojemným příkladem vzácného českého sebevědomí, poctivě nabytého v práci a dlouhodobé mezinárodní konfrontaci. Zaslouženě vydobytý a déletrvající světový věhlas není tak častý, obzvláště ve sportovních hrách. Mohu se nad rozpadem zlobit, podnikat resuscitační pokusy, argumentovat trvalostí a dlouhodobou prověřeností.
Mohu i upozornit na následky, hnát zodpovědné lidi k zodpovědnosti. Ale to je tak jediné, co mohu dělat. Rozhodují se dospělí lidé a já to respektuji. Je tu tedy definitivně „klinická smrt“ beachvolejbalového páru, který jsem nesmírně obdivoval.
Znal jsem jeho práci zblízka, byl jsem u mnoha klíčových okamžiků i rozhodnutí jeho obdivuhodné kariéry. A po smrti přichází pohřeb. Na něm se má slavit a zpívat, aby byl oslaven život zesnulého.
Proto nehodlám naříkat, což by bylo v této chvíli k ničemu, a oslavím tímto článkem „velký život“. Markétu a Kristýnu jsem v tomto magazínu představil v samostatných profilech „Povedená holka z lidu“ a „Kráska ve zbroji“.
Ona je to vlastně trojice, jelikož nedílnou součástí páru byl i trenér Simon Nausch. Měl zásadní vliv na hvězdný vývoj týmu. Rakušan, špičkový odborník v oblasti beachvolejbalu, který českému prostředí předvedl, co je profesionální práce.
Byl to on, kdo svým způsobem ovlivnil vývoj páru ke kvalitě i mezinárodnímu sebevědomí, je to ovšem i on, kdo převzal zodpovědnost za kroky posledních dní. Znám ho dobře a nepochybuji, že si své kroky promyslel, i když je mi z výsledku smutno.
Markéta s Kristýnou si můj obdiv zasloužily především tím, že dokázal jít za svým snem, chovaly se naprosto „nečesky“ a jakýkoliv výdělek okamžitě znovu investovaly do svého vývoje.
V beachvolejbalu se nedají vydělat velké peníze, pokud nejste v absolutní světové špičce. Nemohu se totiž zbavit dojmu, že českým volejbalovým syndromem je hrát pro peníze.
A výsledným efektem tohoto přístupu je, že hráči nakonec vydělají příliš málo. Proti tomu stojí tací, jako je například Jan Štokr, který měl vždy primárně v hlavě tvrdou práci a výkonnostní růst, a výsledkem je, že vydělává na volejbalistu velmi slušně i třeba ve srovnání s fotbalisty.
Stejně činily vždy Markéta s Kristýnou. Proto jsem za nimi stál a dával je ostatním za vzor. Podřídily svůj život mezinárodnímu úspěchu v beachvolejbalu. Somaticky měl pár evidentní deficit, obzvláště Kristýna, a dokázaly ho herně vykompenzovat. Markéta technickou excelentností a precizností, Kristýna herní chytrostí a zarputilostí.
Podle pravidel beachvolejbalu je zakázáno přímo v zápase koučovat, a holky navzdory tomu prokazovaly obrovskou taktickou kázeň, což není u žen zcela běžné. Je to jistě i zásluhou Simona, že Maki a Kiki byly jedním z takticky nejdisciplinovanějších párů.
Věřím činům, nikoliv projektům. Jejich příběh byl ČINEM, kterému se klaním. Netajím se tím, že mám na řešení krize páru Kolocová – Sluková odlišný názor než trenér Simon Nausch. Pokládám tuto krizi sice za zásadní, leč krátkodobou, a jako takovou bych se ji z trenérského pohledu vždy pokoušel všemi dostupnými prostředky řešit. Leč na vzniklý stav se nedá hledět trenérským pohledem a vedení svazu se bude muset „státnicky“ přizpůsobit nově vzniklé situaci.
To znamená respektovat Simonovo rozhodnutí a nově vzniklý pár Sluková – Hermanová. Ten je ostatně v současnosti jediným týmem, který bude mít alespoň šanci bojovat o postup na OH 2016.
Až opadnou emoce, volejbalový svaz učiní vše pro to, aby i Kristýna mohla uplatnit v českém volejbalu veškeré kvality, kterými je v tomto prostředí vzácná.
Související články
