Světový odborný summit Leaders se koná dvakrát až třikrát ročně střídavě v Londýně a v USA. Je nabitý prezentacemi světových lídrů z NBA, NFL, NHL, ale třeba i zkušenostmi britské armády z kritických situací. Delegace ČOV se ho účastní, aby do Česka přenášela know-how těch nejlepších v oboru, a poznatky tlumočíme na různých odborných akcích. Zde jedna malá inspirace.
Nejlépe se píše o svých vlastních přiznaných chybách. Člověk alespoň ztratí ten nepříjemný pocit, že je za chytráka, který jen poučuje. Když přiznáte vlastní slabost, lidi to prostě lépe berou, protože si ihned uvědomí, že pochyby o sobě samých nemusí brát až tak vážně. Chce to odvahu a také o ní bude dnešní článek.
Začínám u sebe. Jednu odvahu jsem musel v životě hledat. Odvahu dovolit si chybovat. Mám ještě v paměti, jak jsem v hráčské kariéře i trenérské branži kladl přehnaný důraz na zodpovědnost či preciznost, a musel jsem s tím bojovat. Neberte mě za slovo, zodpovědnost je pozitivní vlastnost, ale jako vždy jde o míru.
Přehnaná zodpovědnost může někdy vyústit v konzervativnost nebo křečovitost. O jejím překonávání bych rád něco napsal v rubrice „Dopis mému mladšímu já“ v lednovém čísle měsíčníku Coach, ale nyní mi to posloužilo jako vhodný odrazový můstek.
V tématickém bloku summitu Leaders „The Cycle of Success“ vystoupil Sir Dave Brailsford, šéf cyklistické stáje Team Sky. Mluvil o tom, jak tenká linka je mezi porážkou a úspěchem. Křehkost tohoto principu se odráží ve všech činnostech, u všech lidí v týmu, a dokonce i v designu závodních triček.
Jako příklad uvedl, že Chris Froome v jednom závodě 2017 závodil přes 86 hodin a jeho celkový náskok byl pouze 54 sekund, tzn. 0,17 % celkového závodního času.Tím dokladoval, že i zdánlivé maličkosti dělají v konečném součtu viditelný úspěch.
Dále mluvil o tom, že úkoly v týmu rozdělují do tří skupin -první oblastí je vyhrávat, druhou učit se vyhrávat a třetí jak přinášet zkušenosti týmu k nováčkům, aby se neztrácely. Mottem Sky je zaměření na dosažení výkonu, nikoliv na závod: Performance first!
Pracovní etika je pro Team Sky změna chování: pracuj tvrději a současně i chytřeji. Jen jedno z toho nestačí. Team Sky nemá význam jenom z pohledu elitního sportu a vítězství, ale má přínos pro celou zemi, protože iniciuje a motivuje lidi, aby sportovali. A pak že sport nemá vize nebo ideový a filosofický základ. Náš stát zatím v oblasti sportu vizi ani filosofický základ nemá, má jen legislativní normy, omezení a kontroly. Není divu, protože sport řídí úředníci. A experti, i když jich zase tolik nemáme, stojí mimo.
Ale zpět ke Sky. Pokud chce být Froome a jeho tým nejlepší na světě, musí se každý rok zlepšovat. Brailsford použil příměru k vozu F1 před třemi lety a dnes. Starý vůz prostě nemá šanci. Tlačí tedy lidi k tomu, y aby prostory ke zlepšení sami hledali a našli. V současném sportu je k dispozici velké množství exaktních dat, někdy ích je ale snadné se v nich e ztratit. „Chceš-li být excelentní, zaměř měř se na jednoduché hé věci,“ tvrdí naopak před Brailsford a dodává, že jednoduché jsou ty věci, které mohu ovlivnit. „Snažíme se vždy dodat jasný a konkrétní plán všem členům týmu od managementu přes sportovce až po realizační tým.“
Zlepšení vyžaduje změnu! Změna vyžaduje činy! Činy musí přinášet zlepšení. Jen chtít ale samo o sobě zlepšení nezaručí, je třeba mít odvahu změny realizovat. Jedno z podstatných hesel, která z jeho úst zazněla, je: Jsme aktivní, vyžadujeme změnu a okamžitě jednáme. Nečekáme a nemluvíme, ale jdeme ihned do akce. To jsou Brailsfordovy hlavní myšlenky.
V článku z minulého týdne jsem už psal o něčem podobném. Martina Straku a Libora Zábranského jsem uváděl jako příklad akčnosti. Šéf v současnosti nejlepší cyklistické stáje světa mluví stejnou řečí o odvaze realizovat změny. Dovolím si ještě jednu spekulaci. Mám za to, že kdo má odvahu, je schopen i tolerance k druhým, protože logicky vychází ze sebe. Odvaha a tolerance jdou ruku v ruce a je nám jich třeba. Musíme se vyvíjet! Ještě jsme tak od roku 1989 neučinili dostatečně důsledně.
Stopa systematického čtyřicetiletého převracení hodnot, v níž duchovní práce byla dehonestována, a oslava fyzické práce (nic proti ní) se stala součástí státní ideologie, přičemž vládl génius průměrnosti, je stále ještě cítit. Nejen ve společnosti, ale i ve sportu, a ten mám nyní na mysli.
Nerad bych končil pesimisticky, protože se toho na poli odborném mnoho pozitivního děje, připomeňme za všechny aktivity trenérské sekce ČOV, že jsou před námi další Mosty s Igorem Larionovem, Patrikem Eliášem a experty ze SAP a Red Bull - již zavedená akce, která se těší takovému zájmu, že byla vyprodaná za dva dny. V takových věcech vidím jistý příslib do budoucna.
Přesto mi dovolte, abych zakončil receptem šéfa cyklistické stáje Sira Brailsforda: „Výkonnost je o zlepšení. Zlepšení vyžaduje změnu. Změna vyžaduje akci.“
Související články
