Nezvedají. Nereagují. Nevíme o nich. Snad se ozvou. Sehnat vyjádření od zámořských hráčů, jak se po konci ve Stanley Cupu staví k reprezentaci, byl pro reprezentační šéfy oříšek. Řada vzkázala NE přes agenta. S odkazem na výstupní prohlídku. Tečka.
A pak přijde přímo od Jaromíra Jágra obsáhlá omluvná SMS. Bez výmluv, bez vytáček. S dodatkem, že zájem o něj byl pro něj ctí, což v podání nejslavnějšího českého sportovce není póza.
Když po minulé sezoně na letišti vysvětloval, proč přiletěl, aby pomohl týmu na šampionátu v Praze, leskly se mu oči. To když říkal, že nemůže zklamat někoho, kdo ho požádal. Tehdy myslel svého otce, jenž si přál, aby si slavný syn doma zahrál. Pro něj, člověka silně věřícího, je to silný motiv.
I teď se mu dá věřit, že o účasti v Moskvě vážně uvažoval. Ale pak se omluvil. Podle očekávání. Ve 44 letech už to není stroj na zázraky, i když to v NHL občas tak vypadá. Jenže play off mu nevyšlo ideálně. Což sám ví. Stejně jako to, že když na nabídku reprezentovat kývne, chce být vždycky v TOP formě a pohodě. Se jménem JÁGR na dresu ví, že na věk se v jeho případě nekouká a lidi vždycky očekávají nejvíc.
Proto vzal telefon a férově napsal: Díky, ale nejde to. Je třeba ocenit i to, že nenechal kouče Vladimíra Vůjtka čekat dlouho napnutého. S Jágrem by byl tým silnější, o tom není pochyb. Ale netřeba vzlykat. Je to výzva pro ostatní. Ať se ukážou, že to jde i bez legendy. I tohle pro ně musí být velký vnitřní motor.
Motor, jenž může být nadějí, že turnaj v Moskvě dobře dopadne.
Témata:
Česko, reprezentace, blog, Jaromír Jágr, zdeněk janda, sport, hokej, ms v hokeji 2016, Hokej na Heureka.cz
Související články
