PŘÍMO Z LONDÝNA | Královna Alžběta přijít nemohla, ale na krále Mohammeda bylo spolehnutí. Britský vytrvalec Mo Farah v pátek večer na MS v Londýně vyhrál závod na 10 000 metrů, dovršil tak desátý globální titul v řadě a uhranul publikum na úvod světového šampionátu.
Bylo to prostě strhující.
„Takovému tlaku ještě Farah v závodě na 10 000 metrů nikdy nečelil,“ hlásil bývalý slavný mílař Steve Cram pro BBC dvě kola před koncem.
Farah měl v té době za sebou úspěšně odražených útoků svých soupeřů v boji o titul. Pokusil se ho utrhnout mladý Etiopan Abadi Hadis, dosavadní lídr letošních tabulek. Vepředu mu otravovali život Keňané Paul Kipngetich Tanui, druhý z olympiády v Riu a třetí z MS v Moskvě i v Pekingu, a Geoffrey Kipsang Kamworor, úřadující vicemistr světa.
„V polovině závodu jsem si říkal: Tohle je těžké. Nemyslel jsem, že bych prohrál, ale věděl jsem, že to bude těžké,“ líčil Farah.
Jenomže snaha soupeřů nezabrala. Publikum šílelo a postupně zvyšovalo decibely.
„Go Mo! Go Mo!“ křičel stadion.
600 metrů před cílem Farah nastoupil a už před sebe nikoho nepustil. V cílové rovince si vypracoval náskok a závěrečný nápor Joshuy Cheptegeie z Ugandy už ho neohrozil. Farah roztáhl ruce, otevřel pusu a znovu proběhl cílem první, navíc v letošním nejlepším světovém čase 26:49,51 minuty, jen o 3,20 sekundy pomalejším než rekord MS Kenenisy Bekeleho z MS 2009 v Berlíně.
„Posledních dvanáct kol jsem věděl, že to bude těžké. Všechno bylo o víře v můj finiš, věděl jsem, že už jsem v téhle pozici byl. Zkušenosti mi pomohly,“ líčil Farah. „Keňané, Uganďané a Etiopani mě všichni donutili závodit. Pracovali tvrdě. Musel jsem zůstat silný a vzpomenout si, že celá ta práce nebyla pro nic za nic.“
Nebyla to však jen dřina v nohách, kterou Farah soupeře deptal. Patnáct kol před cílem, když pole běžců míjelo hlavní tribunu London Stadium, Farah najednou zrychlil, posunul se o pár míst vpřed a s očima upřenými do publika rukama pobízel fanoušky k fandění.
„Chtěl jsem si trochu zahrát s hlavami ostatních,“ vysvětlil Farah.
Tohle byl ale teprve začátek. Skutečnou hru rozehrál až ve finiši. Vrátil soupeřům vytrvalý tlak z předchozích kilometrů. Zařadil vyšší rychlost a nikoho před sebe nepustil.
„Neměli jsme týmovou taktiku. Všichni prostě měli běžet co nejlíp,“ líčil Keňan Tanui, který už na čtvrté globální desítce skončil na stupních vítězů, ale znovu nevyhrál. „Z bronzu jsem šťastný, jsem za něj vděčný. Neberu to tak, že jsem ztratil stříbro nebo zlato, i když jsem skončil v Riu druhý. Poslední kolo bylo opravdu rychlé, na víc jsem neměl.“
Právě Tanui drtil metry těsně za Farahem, když Brit na začátku posledního kola zakolísal, ale udržel se na nohách a upaloval dál.
„Nemyslím si, že jsem se dotkl jeho pat,“ líčil Tanui.
Farah už vítězství nepustil. Získal třetí titul mistra světa na 10 000 metrů v řadě, na globálních akcích na téhle trati neprohrál od roku 2012.
A zatímco britská královna Alžběta na úvodní zahájení místo sebe poslala prince Ondřeje, vévodu z Yorku, Farah byl na Londýnském stadionu jako atletický král. K vítěznému kolečku si přivzal svou manželku Taniu a děti Amani, Aishu, Rihannu a nejmenšího Husseina, kterého nesel na ramenou.
„Byl to pro mě zvláštní moment. Chybí mi čas, který jsem nemohl strávit s nimi. Mít svou rodinu na dráze je velmi zvláštní,“ uvedl Farah.
Ještě týden je ale bude muset zanedbávat. Příští sobotu ho čeká závod na 5000 metrů. Na rozloučenou s kariérou na dráze může završit další zlatý double. Dokonal ho už na MS 2013 a 2015 a také na olympiádách 2012 v Londýně a vloni v Riu.
