ROZHOVOR - Připravuje ho světový rekordman Jan Železný, na trénincích soupeří s nejlepším českým oštěpařem současnosti Petrem Frydrychem. Pávě na jeho předloňské stříbro se Jakub Vadlejch, dvacetiletá naděje české atletiky, pokusí navázat na mistrovství Evropy do 23 let v Ostravě.
Už ve čtvrtek se představí v kvalifikaci v silné konkurenci. Držitel národního juniorského rekordu se na závod těší: „Mám tady v Ostravě přítelkyni, takže jsem tu poměrně často. Budu vlastně házet doma.“
Přijede vás do Ostravy podpořit rodina a přátelé?
„Určitě mi přijede mamča a dorazí se na mě podívat celá skupina, takže snad je nezklamu. Udělám všechno pro to, abych uspěl.“
Nebudete naopak nervóznější, když budete soutěžit před domácími diváky?
„Nemůžu to tak brát. Možná budu pod větším tlakem, ale budu se z toho snažit vzít jenom to pozitivní. Právě o to budu nahecovanější a více se budu snažit prodat to, co mám natrénováno – a bezpochyby toho mám natrénováno hodně. Budu se domácí publikum snažit využít ve svůj prospěch.“
Trénujete ve skupině Jana Železného, který zčásti i kvůli vám a vaší účasti na evropském šampionátu nejel na svatbu monackého prince. Ceníte si toho?
„Musím se přiznat, že to jsem ani nevěděl. Určitě si toho cením. Když mám za zády trenéra, což letos bylo jenom párkrát, protože jsem hodně závodil v cizině, má to pro mě vždycky zvláštní cenu. Kouč je pro mě talisman, dodává mi síly. A nejenom fyzické, ale i psychické. S trenérem se cítím se o dost klidnější, je pro mě důležitý.“
Snaží se vás kouč – světový rekordman a trojnásobný olympijský vítěz – při závodech motivovat, nebo potřebujete spíše uklidnit?
„Jak kdy. Když je něco špatně technicky, snaží se mě uklidnit. Jsem ten typ, co se snadno přehecuje a jde tam s hlavou naprosto plnou myšlenek. Trenér se mi ji snaží trošku vyčistit a říct mi, že se nemám čeho bát a že to bude v pohodě.“
Svěřencem Jana Železného je i Petr Frydrych, který před dvěma lety získal na mistrovství Evropy do 23 let v Kaunasu stříbro a od té doby se drží ve světové špičce. Nebylo by od věci ho napodobit. Mluvil jste s ním na tohle téma?
„Ne. Ale v naší skupině existuje dost zdravá rivalita a vždycky se snažíme překonat toho druhého. Vím, že Peťa byl v Kaunasu druhý, a napodobit ho by byl skvělý úspěch, navíc v tak veliké konkurenci, která je letos. Nechci říct, že tenkrát to bylo jednodušší, ale teď se to dost sešlo a oštěpařů, kteří přehodili 80 metrů, bude na šampionátu ještě víc než předloni. Druhé místo by bylo výborné.“
Letos jste hodil nejdál 80,76 metru před měsícem ve Štrasburku. Cítíte se na 80 metrů i v Ostravě?
„To je těžké. Nikdy nedokážu říct, kolik v daný den hodím. Cítím se opravdu dobře a uvolněně, mohlo by to letět. Kdybych ale řekl, že hodím osmdesát metrů, až moc bych se tomu zavázal. Budu se snažit hodit co nejdále a uvidíme, na co to bude stačit.“
Loni jste přehodil 84 metrů, letos vaše výkony za minulou sezonou zatím zaostávají. Čím to je?
„V dosavadním průběhu sezony jsem se zatím natolik nedokázal sžít s novou technikou, co mě pan trenér Železný učí. Pořád to ještě není ono. Žádný závod, ani těch 80 metrů ve Štrasburku, nebyl naprosto ideální. Ale vím, že můžu hodit daleko.“
