Až večer usedne k televizi, v jednom uchu bude mít náušnici s českou vlaječkou a ve druhém s finskou. Ovšem na sobě mikinu jen s jednou vlajkou – tou modrobílou!
„To aby se vědělo, na čí straně jsem,“ usmívá se půvabná běžkyně Kristiina Mäki (23). Žije v Česku, domovině maminky, a na velkých závodech reprezentuje českou atletiku, v hokeji ale drží palce Finsku, vlasti svého tatínka.
„Zápasy si nenechávám ujít, ale jen u televize. Mám zkouškové období,“ připomněla studentka architektury. „Až doteď jsem fandila rovným dílem Česku i Finsku, když nehrály proti sobě. Večer ale budu přát postup Finům. Jsem tak zvyklá. Odmalička s taťkou fandíme Finům a mamka se nezlobí,“ vysvětluje trojnásobná česká rekordmanka na dlouhých tratích, která do tří let bydlela s rodiči v zemi tisíců jezer.
Tatínek prý je fanoušek dost vášnivý. „Když Finové před čtyřmi lety vyhráli mistrovství světa, musely jsme s mamkou vozit taťku autem po Žďáře nad Sázavou a on mával finskou vlajkou a řval. Já přitom měla dva dny před maturitou,“ vzpomíná Mäki. „On už je doma ve Žďáře docela známá postava. Bouřlivě fandí i v jiných sportech. Miluje třeba oštěpaře Tera Pitkämäkiho, to je náš vzdálený příbuzný.“
Ačkoli Kristiina přeje Finům, nebude příliš smutná ani v případě, že vyhrají Češi. „Rozpolcená nebudu, ale říkám si, že ať to dopadne jakkoli, bude to dobře.“