+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
8. září 2007 • 00:00

Tančící královna se ujala vlády

Autor:



vět mluví o... atletce Blance Vlašičové ÓSAKA/PRAHA - Jen těžko byste našli atletku, která na šampionátu v Ósace oslavila svůj triumf spontánněji. Na vítězný taneček výškařky Blanky Vlašičové se jen tak nezapomene. Tahle vytáhlá Chorvatka tak trochu klame tělem. Vypadá jako pohodářka, která dvoumetrové výšky skáče s prstem v nose a atletikou se především baví. Realita je ale trochu jiná: patří do ní také bolest, prohry a nejistota. Den a noc, radost a smutek, zlatá euforie a slzy beznaděje. Blanka Vlašičová už dobře zná oba břehy profesionálního sportu. O tenké hranici, která odděluje slavné od těch, jejichž sny zůstanou navždy nesplněné, by mohla vyprávět hodiny. Už v 17 letech vyhrála juniorské mistrovství světa a o dva roky později triumf jako první výškařka v historii obhájila. "Sotomayor v sukních. Do dvou let bude vládnout i mezi ženami," tvrdili tenkrát experti. Jenže... Uběhlo pět let a Vlašičová čím dál víc získávala nálepku atletky, která v rozhodující chvíli pokaždé selže. Až do minulého týdne jste si tak u jejího jména mohli přečíst: medaile z velkých akcí pod otevřeným nebem - 0. "Ani nevíte, jak moc jsem proto v Ósace po zlatu toužila. Někde uvnitř jako bych věděla, že tenhle závod bude v mé kariéře zlomový. Buď konečně dokážu vyhrát a odrazím se dál, nebo už se nálepky věčné smolařky snad nikdy nezbavím," přiznala Vlašičová po závodě, v němž se jako jediná přenesla přes 205 centimetrů. Na to, že rodačce ze Splitu je teprve třiadvacet, zní tato slova možná trochu ukvapeně. Nicméně Vlašičová má za sebou opravdu trnitou cestu. Nejtěžší období její kariéry začalo na olympiádě v Aténách 2004. Jako jedna z favoritek tehdy skončila až jedenáctá, přičemž si už před závodem stěžovala na bolesti v krku a celkové vyčerpání. "Napřed jsem si myslela, že jde jen o virózu. Až pozdější vyšetření ukázala, že mám také docela vážné problémy se štítnou žlázou," vzpomíná Vlašičová. V Záhřebu musela podstoupit vážnou operaci, po které jen pomalu sbírala síly. Fandové v Chorvatsku byli smutní. Krátce předtím totiž onemocnění štítné žlázy postihlo jinou sportovní ikonu země u Jadranu - sjezdařku Kosteličovou. "Já jsem ale nikdy nemyslela na to, že bych kariéru přerušila tak jako ona. Stále jsem věřila, že to nejlepší mě teprve čeká a že ze světa atletiky neodejdu dřív, než vyhraji všechno, co vyhrát můžu," tvrdí nyní Vlašičová. Podle trenéra českých výškařek Michala Pogányho však na tom tehdy byla hodně špatně. "Téměř zemřela. Například na mítinku v Berlíně zkolabovala přímo na ploše a nepoznávala ani svého trenéra," vzpomínal. A proč vůbec ke kolapsu došlo? Podle jedné z verzí sehrálo svou roli i psychické vyčerpání. Vlašičová se totiž dlouhodobě těžko srovnávala s velkým očekáváním veřejnosti i svého okolí. Tvrdý tréninkový dril ji přestával bavit, měla problémy se životosprávou, ztloustla. Na internetu se objevila i její údajná fotografie "nahoře bez" z bujarého večírku. "Zpětně si uvědomuji, jak jsem tehdy byla naivní. Například na šampionátu v Paříži 2003 jsem si myslela, že už jsem připravená získat zlato. Skončila jsem sedmá a byla zdrcená. Teď už vím, kolik skoků, kolik pokusů a úsilí je třeba k tomu, aby byl člověk opravdu připravený," tvrdí s odstupem. O své revoltě ani o tom, proti komu byl tehdy její protest namířený, nemluví. Nicméně faktem je, že patří ke sportovcům, za jejichž kariérou stojí od útlého dětství milující, ale také ambiciózní rodiče. Matka Verena byla basketbalistkou, největší vliv na Blanku ale měl a má otec Jaško. Přátelé o něm tvrdí, že je atletickým fanatikem. Sám býval úspěšným desetibojařem, chorvatský rekord (7659 bodů) patří dodnes právě jemu. Když se mu pak v roce 1983 dcera narodila, byl zrovna na Středomořských hrách v Casablance. Právě proto dostala jméno Blanka. Později hnědovlasou dívenku brával "do práce" často s sebou. "I proto jsem s atletikou vlastně začala. Ještě ve dvanácti jsem chtěla být sprinterka nebo dálkařka. Jenomže pak jsem během roku vyrostla o dvanáct centimetrů. A bylo rozhodnuto." Když se navíc už v patnácti přehoupla přes 180 centimetrů, otec pochopil, jaký v ní dřímá potenciál. A rozhodl se vychovat z Blanky šampionku. Jak ohromná (a někdy zřejmě pro dceru i stresující) jeho touha byla, se ukázalo i nyní po zlaté ósacké jízdě. Zatímco jeho Blanka slavila triumf tanečkem, on marně bojoval s přívalem slz. Umírat už nyní by ale byla škoda. Pro jeho dceru nejspíš všechno krásné teprve začíná. Už v Ósace útočila na dvacet let starý světový rekord Stefky Kostadinové. A podle expertů je jen otázkou času, kdy se přes 210 centimetrů přehoupne. Sympatická Chorvatka má navíc schopnost uhranout publikum i sponzory. Jednou po vítězství předvede břišní tanec, jindy poskakuje jako holčička a posílá vzdušné polibky. S tyčkařkou Isinbajevovou a vícebojařkou Klüftovou patří k nejzářivějším hvězdám současné ženské atletiky. *** BLANKA VLAŠIČOVÁ Narozena: 8. listopadu 1983 ve Splitu Výška: 193 cm, váha: 75 kg Úspěchy: juniorská mistryně světa (2000, 2002), mistryně světa (2007), stříbrná z halového MS (2006) Záliby: vaření, hudba Zajímavost: je nejvyšší atletkou, která kdy na MS získala medaili O autorovi| LUKÁŠ TOMEK, zástupce šéfredaktora deníku Sport

Témata: 







Klasická verze
Mobilní verze