Reprezentace v běžeckém lyžování se bude muset v příští sezoně obejít bez jedné z dosavadních nejvýraznějších postav. Eva Vrabcová-Nývltová se rozhodla dočasně soustředit na atletiku, už příští týden se bude snažit splnit olympijský limit v maratonu 2:38:00 hodiny. K lyžování se chce vrátit před zimní olympiádou v korejském Pchjongčchangu.
V podstatě celou minulou zimu Eva Vrabcová-Nývltová ztratila kvůli metabolickým problémům a překotný vývoj její atletické kariéry ji oslovil natolik, že hlásí dočasný přestup z lyžařské stopy k atletickým vytrvalostním závodům. Lyžařskou sezonu vynechá.
„Zatím takový plán je, protože výsledky v atletice mě natolik zlákaly, že jsem se rozhodla taky trošku srdcem. Užiju si letošní léto jako atletka,“ vysvětluje reprezentantka.
Lyží už jste měla za ta léta dost?
„Na podzim, když jsem ze sezony vystoupila, tak jsem jich měla naprosto plný zuby. Ale s tím, jak se lyžování oddalovalo, tak mi začaly chybět a těším se, že se na start zas jednou postavím. Let, kterých jsem na lyžích strávila, už bylo strašně moc, takže mi ta pauza prospěje.
Je to definitivní přechod?
„Myslím si, že se vrátím, ale v tuhle chvíli mám výsledky a možnosti. Splnila jsem limity, takže jsem si řekla, že bych si mohla jedno léto užít zas trochu jinak. Svaz víceméně souhlasil s tím, že se můžu kdykoliv vrátit.“
Jak dlouho jste se rozhodovala?
„Trvalo to hodně dlouho, protože přiznat si to, že se do zimy nebudu připravovat, bylo hodně obtížné. Ještě teď mám v hlavě takové rozpolcené pocity. Ale pražský půlmaraton, který se mi povedl, to tak nějak začal všechno rozbourávat.“
Začátkem měsíce jste při pražském půlmaratonu zůstala jen čtyři sekundy za 22 let starým národním rekordem Aleny Peterkové…
„A teď jsem byla na soustředění v Livignu, poprvé jenom běžeckém soustředění, tak jsem zjišťovala, že mě to baví hrozně moc. Teď když příležitost je, tak by byla škoda to nevyužít.“
Zůstává vaším cílem pokusit se o účast v olympijském maratonu v Riu?
„To by bylo samozřejmě úplně to nejlepší. Ale v neděli osmého běžím pražský maraton, tam se rozhodne o Riu. Pokud by to nedopadlo, tak mám splněný limit na mistrovství Evropy v atletice (v půlmaratonu – pozn. red.), to by určitě měl být vrchol. Pak bych chtěla víceméně celou sérii RunCzechu a pokud se naskytnou nějaké zahraniční starty, tak určitě nebudu proti, budu je vyhledávat a tím, že mám splněná nominační kritéria, tak bych chtěla běžet mistrovství Evropy a mistrovství světa v krosu.“
Obavy z maratonu trochu hlodají
Jak se týden před pražským maratonem cítíte?
„Hlavně se hrozně moc těším, už nemůžu ani dospat. Na druhou stranu obavy trošku hlodají, protože maraton je maraton, je nevyzpytatelný, nikdy jsem to neběžela, každý mě trošku straší. Trošku to v podvědomí je, ale prioritní je, že se neskutečně těším.“
Máte z maratonu i respekt?
„Určitě mám, protože to je něco výjimečného. Jenom to doběhnout bude splněním snu. Každý sportovec, když o sobě řekne, že doběhl maraton, tak už to něco znamená. Chtěla bych to zvládnout se ctí, bojovně a hlavně si závod maximálně užít. Atmosféra v Praze a lidi, to je něco naprosto fantastického, že jsem to doteďka nezažila. Na atmosféru a lidi okolo se těším.“
Máte sen o času?
„Mám.“
Je tajný?
„Je tajný.“
Máte na závod připraveného vodiče?
„Mám. Poprvé v životě mám. Původně jsem byla domluvená s Jirkou Homoláčem, který ale bohužel limit nesplnil. Psal mi včera z Livigna, že když to nepůjde, tak na mě počká, ale já doufám, že mu to půjde. Domluvila jsem se s Robertem Míčem, který mi to odtáhne. Nicméně nechci běžet jako atleti na daný čas. Poběžím podle svých pocitů, svého těla a vodiče mám pro případ krize a protivětru.“
Vyšla vaše atletická spolupráce s legendární Jarmilou Kratochvílovou?
„Jarmila řekla, že není maratonkyně, takže plně důvěřuju manželovi a věřím, že jsem dobře připravená.“
