+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
18. října 2017 • 12:27

Špotáková dostala cenu Čáslavské: Věra byla hurikán!

Autor: ,
TOP VIDEA
CELÝ SESTŘIH: Dukla - Mladá Boleslav 4:1. Pražané udrželi domácí neporazitelnost CELÝ SESTŘIH: Dukla - Mladá Boleslav 4:1. Pražané udrželi domácí neporazitelnost
Karlos Vémola: O táboře pro obézní a úrovni českého MMA Karlos Vémola: O táboře pro obézní a úrovni českého MMA
VŠECHNA VIDEA ZDE

Oštěpařka Barbora Špotáková je letošní laureátkou Ceny Věry Čáslavské, kterou uděluje Český olympijský výbor za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí. „Paní Věra byla hurikán. Hrozně se mi líbilo, jak z ní sálala energie, jak ji dovedla předávat,“ řekla Špotáková.



Jak si téhle ceny vážíte?
„Mám z ní opravdu velkou radost. To jméno je tak silné a mělo by být stále připomínáno. Byla to absolutně výjimečná žena a cena je taky výjimečná. Tak krásnou cenu pojmenovanou po tak krásné osobnosti jsem ještě nedostala. Samozřejmě, že si toho vážím, protože jsem ráda, že se mi podařilo v loňském roce skloubit absolutně plnohodnotně starost o syna s vrcholovým sportem. Dokázala jsem to spíš takovým lehkým způsobem, ne násilným, navzdory všem. V dobrém jsem dokázala ženským, které mají děti, že to jde skloubit třeba i s vrcholovým sportem. A to si myslím, že nešidím ani jedno. To je asi ta nejdůležitější věc.“

Jak často na Čáslavskou vzpomínáte?
„Poměrně často. Mám na ni takovou malou upomínku za zahradě. Mám tam vyřezané olympijské kruhy, které jsem dostala od sousedů po Riu. A Věra pár dní na to umřela, tak jsme tam dali svíčky a zapálili jsme to. Od té doby to tam mám. Kdykoli jedu kolem Zlaté kapličky, tak si vzpomenu na tu rozlučku s ní. To byl pro mě jeden z nejtěžších výstupů před publikem. To bylo strašně silné. Ale ráda na to vzpomínám, protože jsem ráda, že jsem se s ní mohla takhle rozloučit, že jsem měla to privilegium.“

Co jste si na Čáslavské cenila?
„Na ni by se nemělo zapomenout, kvůli jejím postojům. Dokazovala, že sport není jen otrocká práce, poslouchat trenéra… Co nejvíc ke sportu patří jsou osobnost a emoce. Ona byla emocí plná, uměla rozdávat. Díky tomu byla tak úspěšná a milovaná celým světem. Určitě je to jedna z nejvýraznějších osobností sportu Československa.“

Vzpomínáte na setkání na olympiádě v Londýně před pěti lety, kde vám osobně fandila?
„Všichni sportovci, kteří se tam s ní setkali, si ji budou pamatovat. Ona ty zlaté medaile předpověděla, to se jí vyplnilo. Neskutečně nám fandila, tam jsme se skamarádily. Už po Pekingu, když jsem jednadvacátého srpna porazila Rusku šestým hodem, mi od ní přišla gratulace na papíře. Tehdy jsem měla takový pocit, že bych se s ní strašně ráda chtěla setkat, jenom si s ní popovídat o tom finále. Možná, že v tom zázraku, co se tam stal, měla prsty. Ona to strašně prožívala, dovedla ukazovat emoce, to je hrozně dobře, to ke sportu patří. Myslím, že i v Riu s námi byla, i když ne fyzicky. Myslím, že není náhoda, že umřela pár dní po Riu. Určitě všem fandila.“

Jak se vám poslouchá, že jste s Věrou Čáslavskou srovnávaná?
„To si vůbec nepřipouštím, že bych jí byla v něčem podobná. Ale kdybych zapřemýšlela, tak možná v tom, že ve sportu nejde o život. Není to o tom dělat sport mechanicky, že vám trenér řekne, co máte udělat a plnit to jako robot. Vždycky k tomu patří osobnost, emoce a láska ke sportu. Tohle bych chtěla, aby po mě zůstalo jako odkaz. Že ke sportu patří lehkost a vždycky je to o vybalancování osobních a rodinných vztahů. Sport není všechno.“

Jak jste k tomu dospěla?
„Myslím, že v tomhle sehráli roli i moji rodiče. Do ničeho mě netlačili, říkali, že bych měla i studovat, nevsadit na jednu kartu. Takže jsem to měla dané z rodiny. Ale k lehkosti, ke které jsem přišla tenhle rok, jsem musela dospět. Určitě přes rozchod s bývalým trenérem Janem Železným.“

V jakém smyslu?
„Ten rok potom jsem to chtěla dokázat tak jako navzdory, že to zvládnu sama. A když chce člověk něco dělat navzdory, tak to není dobré. Musíte mít vlastní cestu. Já považuju za důležité mít zdravou rodinu, zdravé vztahy, pak se mi daří ve sportu. Když někdo řekne Bára Špotáková, sportovkyně, chci, aby si vzpomněl, že jsem sportovkyně, která vždycky kladla důraz na jiné věci než na sport. Nejdřív na studium, pak na rodinu.“

Vítězové Ceny Věry Čáslavské

2017 Barbora Špotáková (trojnásobná olympijská medailistka v hodu oštěpem)

2016 Věra Růžičková (olympijská vítězka v gymnastice)

2015 Naďa Knorre (předsedkyně Komise rovných příležitostí ve sportu)

2014 Štěpánka Hilgertová (dvojnásobná olympijská vítězka ve vodním slalomu)

Oštěpařka Barbora Špotáková (uprostřed) převzala Cenu Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí
Oštěpařka Barbora Špotáková (uprostřed) převzala Cenu Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí

Vše o zimních olympijských hrách 2018 najdete zde >>

 







Klasická verze
Mobilní verze