Jak se vám líbí vaše první bronzová medaile?
Špotákovou předstihly Němky, ale slaví bronz
AKTUALIZOVÁNO - Oštěpařka Barbora Špotáková získala první medaili pro českou výpravu na mistrovství Evropy v atletice. Až do předposledního kola vedla,…celý článek
Zničená Špotáková: Bylo mi na zvracení
ROZHOVOR - Byla to taková bolest, že bylo Barboře Špotákové chvílemi na zvracení. Oštěpařka ve velkém boji s vlastním tělem i silnými soupeřkami na…celý článek
„Není moc pěkná, je asi nejzvláštnější, co jsem kdy získala. Předával mi jí Steve Backley, je příjemnej a sympatickej. Ale škoda, že mi ji nepředávala Helenka Fibingerová, taky bych ji někdy chtěla dostat od Čecha. S Helenou jsme se bavili, taky říkala, že její prokletí byly Němky, moje asi taky. Jak se ke mně včera chovali Němci na dopingu? Rusové mi chodili pro led, gratulovali mi, ale Němci...“
Jste na ně naštvaná?
„Na druhou stranu to Lindě Stahlové přeju, trefila to hezky. Má velké zdravotní potíže, vyhřezlé dvě plotýnky. Tohle bude si myslím její životní úspěch. Ona byla šťastná, já taky.“
Jak berete třetí místo s denním odstupem?
„Jsem s tím ještě víc spokojená než po závodě. Když si vezmu, jak jsem po tom Monte Carlu nemohla pravou rukou ani otevřít dveře... Myslím, že největší úspěch je ta kvalifikace, to byl krásný hod. Škoda, že to nepřišlo ve finále.“
Jaká byla oslava medaile?
„Skvělá! Takové fanoušky asi nemá nikdo. Jsou to kamarádi, co za mnou přijedou. To se nedá ničím zaplatit. Bylo nás asi deset, byli jsme na pláži, pak pokračovali v hotelu. To nikdo nemá. Lidi mi to i závidí. Jsou z toho vedle a fotí si je. Říkají, že ani nechtějí fotit mě, ale jen můj fan club. Říkám jim, že to není fan club, ale kamarádi.“
Bolí vás teď zraněný loket?
„Není to úplně zničené. Teď těžko hodnotit, ještě to ani nepřišlo k sobě. Přijde mi, že to není ani horší než po tom Monte Carlu (tam se Špotáková zranila minuláý čtvrtek – pozn. red.). Ale natáhnout tu ruku moc nemůžu.“
Stihnete další plánovaný závod za dva týdny v Londýně?
„Myslím, že jo.Jdu na rezonanci, uvidíme, co ukáže. Ale kdyby to bylo úplně špatný, tak by to ani prášky nepřebily, to vím. Myslím, že to za těch čtnráct dní zvládnu. A věřím, že tam přijedou i Němky a seberou body těm druhým. A že konečně začnou taky závodit a nebudou pořád v Německu.“



