Květoslav Šimek
3. října 2010 • 03:47

Američanka Taurasiová: Miluju fotbal a fandím Messimu!

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zůstaň, jaký jsi... Řepku hráči žerou, bude výborný trenér, předpovídá Páník
Plekanec promluvil o Kladně: Když se pořád opakují stejné chyby, tak…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Diana – bohyně lovu. Křestní jméno Diany Taurasiové poměrně přesně vypovídá o basketbalových schopnostech největší hvězdy amerického týmu. „Jo, to je přesné,“ směje se osmadvacetiletá basketbalistka. „Každého chci sestřelit!“



Jak dobrá je Diana Taurasiová? Za všechna čísla a statistiky nejlépe hovoří výsledky ankety americké agentury AP, která každý rok v New Yorku vyhlašuje nejlepší sportovkyně světa. Taurasiová seděla při vyhlašování hvězd roku 2009 vedle Sereny Williamsové, Kim Clijstersové nebo Lindsey Vonnové. V prestižní anketě nakonec skončila pátá.

Váš otec byl fotbalový brankář, chytal dokonce italskou ligu, nechtěl z vás mít také fotbalistku?
„Fotbal má v naší rodině docela velkou váhu a já ho mám taky ráda. Zvláště argentinský a italský. Se starší sestrou jsme hrály fotbal často. Až do šestnácti sedmnácti let. Ale já potom přešla na basketbalovou kariéru.“

Proč?
„Víc jsem si basketbal užívala. Je to taková víc týmová hra než fotbal. Jste častěji u balonu, můžete hru mnohem více ovlivnit, řídit ji. Proto jsem si vybrala basketbal.“

Evidentně jste udělala dobré rozhodnutí…
„Jo, taky si myslím… (usmívá se) Basketbal mi přináší jen krásné věci, užívám si to. Můžu cestovat, podívám se do světa, poznávám nové lidi. Jsem spokojená, vybrala jsem si dobře.“

Diana Taurasiová
Narozena: 11. června 1982
Rodina: otec Mario pochází z Itálie, matka Liliana z Argentiny
Klub: Phoenix Mercury, v Evropě bude hrát společně s Hanou Horákovou za Fenerbahce Istanbul
Týmové úspěchy: dvě olympijská zlata (2004, 2008), dva tituly ve WNBA (2007, 2009)
Individuální úspěchy: pětkrát v elitní pětce WNBA (2004, 2006, 2007, 2008, 2009), v roce 2009 dokázala jako druhá hráčka v historii WNBA vyhrát soutěž střelců, být nejužitečnější hráčkou dlouhodobé části, vyhrát titul a být i nejužitečnější hráčkou finále.
Zajímavost: v roce 2006 si zahrála v nízkorozpočtovém filmu Believe In Me (Věř mi) s basketbalovou tematikou

Fotbal sledujete?
„Jasně, miluju fotbal! Hodně se dívám na Evropskou ligu, italskou sérii A, anglickou Premier League… Dívám se na všechno.“

Komu fandíte?
„Nejvíc fandím argentinskému fotbalu. Například jsem velká fanynka Messiho. Nebo Milito, ten taky hraje výborně.“

Žádný italský idol? Váš otec přece pochází z Itálie.
„Ale jo, také by se našli. Když jsem byla ještě na škole, líbil se mi třeba Roberto Baggio. Nebo Toto Schillaci, to byli mí oblíbenci. Táta to bere, protože se z Itálie stěhoval do Argentiny a také se mu hodně líbí jihoamerický fotbal.“

Na univerzitě jste v jednom utkání nasázela neskutečných 61 bodů…
(okamžitě zareaguje) „Výtečný zápas! Měla jsem hodně střel, většinou úspěšných. Byl to opravdu speciální zápas a hodně ráda na něj vzpomínám.“

Je to stále váš střelecký rekord?
„Pořád, pořád. Ve WNBA jsem nejvíc nastřílela 47 bodů, k šedesátce už se nejspíš nikdy nepřiblížím. To bude fakt náročné.“

Střelecký rekord WNBA držíte společně s australskou basketbalistkou Lauren Jacksonovou.
(bojovně zatne pěst a s širokým úsměvem hned odpovídá) „Příští rok ji zase překonám!“

Diana Taurasiová v akci proti Austrálii Diana Taurasiová v akci proti AustráliiFoto ČTK/AP

Kdo je tedy nejlepší basketbalistka na světě? Diana Taurasiová, nebo Lauren Jacksonová?
„Těžko říct, každý na to má odlišný názor. Já se snažím pracovat a hrát tvrdě, moc se nezajímám o podobné řeči. Já prostě miluju basketbal, užívám si to a hodnocení nechávám na ostatních. Faktem je, že Lauren je velmi dobrá hráčka. Takovou by chtěl v týmu každý.“

Jacksonová před olympiádou v Aténách nafotila odvážné akty, co říkáte na takovou propagaci basketbalu?
„Proč ne? Každý se může rozhodnout podle svého, nevidím na tom nic špatného. Je to v pohodě.“

Vy máte se showbyznysem také zkušenost, v roce 2006 jste hrála ve filmu. Jmenoval se Believe In Me (Věř mi), jaké byly vaše zkušenosti z natáčení?
„Bylo to takové zvláštní. Kostýmy, scénáře, lidi okolo… Bylo to hodně zajímavé. Ale byl to jen takový malý film, vyšel jen na DVD. Když jej ukážu přátelům, většinou se smějí. Jo, byla to úsměvná zkušenost.“

V kinech film neběžel?
„Ne, ne. Na Oscara to nebylo (směje se). Pořád čekám na pořádnou roli.“

Byly to pro vás před kamerou větší nervy než na hřišti?
„Víte, já na hřišti nejsem vůbec nervózní. Nikdy jsem nebyla. Zní to možná zvláštně, ale je to tak. Před kamerou to pro mě byly větší nervy, protože jsem nikdy dřív nic podobného nedělala. Navíc to byl film z šedesátých let, měli jsme úsměvné oblečení, účesy… Byla to vážně zábava.“

Herecká kariéra vás neláká?
„Ne, ne, zůstanu u basketbalu. Ten mi jde přece jenom o něco líp.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud