+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
11. září 2007 • 00:00

Před Turky? Vyčerpání

Autor:



Žádné nervy a svázanost, necítil jsem sílu, říká basketbalista Jiří Welsch k závěru ME PRAHA - Sotva si vybalil tašku po návratu z mistrovství Evropy, znovu si spakoval kufry a vrátil se do Španělska. Basketbalista Jiří Welsch včera odletěl za klubovými povinnostmi do Málagy. Už smířený s brzkou rozlučkou s turnajem i vlastním špatným výkonem na závěr proti Turecku. * Jaká je s odstupem pěti dnů vaše první myšlenka na šampionát? Co se vám vybaví? "Zklamání. To zatím převažuje." * Kde vidíte hlavní příčiny, že reprezentace nepostoupila ze skupiny? "Nezvládnuté zápasy s Německem a Tureckem, to je jasné. Proti Němcům jsme určitě podali nejlepší výkon na turnaji. S Tureckem si myslím, že v první řadě dolehla únava na klíčové hráče. Když budu mluvit za sebe, před zápasem jsem nepociťoval vůbec žádnou nervozitu, ani trochu svázanosti. Jediné, co jsem cítil, byla únava a velké fyzické vyčerpání. Což se potom podepsalo na utkání. Na tu bídu, kterou jsme hráli, to nakonec skončilo jen o osm bodů." * Trenér Miroslav Pospíšil v našem sobotním vydání nechápal, proč se tým tolik bičoval proti Němcům a Litvě, když bylo jasné, že se rozhodne až proti Turecku. Co si o tom myslíte? "Je jasné, že po našem vyřazení bude spousta odborníků a lidí prezentovat názory, co se mělo udělat líp. Je pravda, že jsme se fakt šťavili s Němci. Byl to první zápas, chtěli jsme vyhrát. Proti Litvě, ačkoliv jsme v poločase prohrávali o 23 bodů, jsme druhou půli odehráli v minimální rotaci a určitě nás to stálo hodně sil. Samozřejmě se vždycky hodně věcí dá udělat jinak, ale nikdy nevíte, jak by to dopadlo. Kdybychom druhý zápas s Litvou vypustili, třeba by nám to taky nepomohlo." * Mluvil jste o únavě. Nechtěl jste ale příliš plnit úlohu tahouna, až se z chtění stala křeč? "To ne. Nepociťoval jsem nervozitu, ani nevnímal nějaké extra chtění. Samozřejmě chtění a vůle je před vstupem do každého zápasu, v tomhle případě byla stejná. Ale začátek se nevydařil týmu ani mně. A s tím, jak se mi nedařilo a necítil jsem se dobře fyzicky, necítil jsem v sobě sílu, jak bych to mohl zlomit. Jak jsem se cítil vyčerpaný, tak jsem tomu potom podlehl i psychicky." * Takže to odnesla plastová lahev... Když letěla vzduchem, zdálo se, že máte sil dost? "Zrovna byla v nesprávný čas na nesprávném místě. Pro ni. Pro mě byla na dobrým místě." (úsměv) * Je pravda, že hráči měli před utkáním s Tureckem uzavřenou poradu? "Nešlo o nic velkého. Před dopoledním tréninkem jsme se asi na dvě minuty zavřeli v šatně, abychom si navzájem připomněli, jakou šanci v zápase máme. A že to je šance, kterou by sme neměli zahazovat, protože bůh ví, kdy se do takové pozice zase dostaneme. I když doufám, že brzo! Ale taková jistota není. Měli jsme to ve vlastních rukách, proti týmu, na který jsme si věřili." * Škoda, že jste si to takhle pěkně řekli, ale první minuty veškeré odhodlání odvály pryč. Jak je to možné? "Nevím. O den dřív jsme začali blbě proti Litvě a nevyvarovali jsme se toho ani proti Turecku. Jednoznačná chyba. Ale nemělo to spojitost s důležitostí třetího zápasu." * Proti Turecku jste dal jen jeden trestný hod ze sedmi. Vzpomenete si, kdy naposledy jste se takhle trápil? "Vzpomenu. Dlouhodobě jsem se považoval spíš za lepšího šestkaře, ale v poslední sezoně jsem měl procentuální úspěšnost asi nejhorší v kariéře, šestky mi vůbec nešly. Během léta jsem se na to zaměřil při tréninku a myslím, že už to pak bylo v pohodě, v přípravě i na začátku šampionátu. Ale když je den blbec, tak je den blbec. Když mi to nešlo ze hry, nešlo ani dát šestku. Trochu bezmoc." * Jak se může stát, že vám trestné hody v sezoně náhle odejdou? "Není to určitě technikou nebo nedostatkem tréninku. Basket hraju už dvacet let a nastřílel jsem stovky tisíc pokusů včetně šestek, takže to není otázka mechaniky. Je to spíš záležitost psychiky. Člověk se zkrátka někdy dostane do období, kdy si stoupne na šestku a najednou má nejistej pocit. Pak je potřeba zapracovat tréninkem, aby se to vrátilo zpátky." * Nyní letíte do Málagy, sezona vám začne 6. října. Volal jste si v létě s trenérem Scariolem? "Jo, mluvili jsme spolu po telefonu, když jsme hráli s reprezentací turnaj na Sardinii. Probírali jsme hráčské změny, co nás čeká v přípravném období. Jaké zápasy, turnaje, horské soustředění v Sierra Nevadě..." * Aha, legendární Scariolovo infierno. "Jaké infierno myslíte?" * Peklo v Sierra Nevadě, které popsal ve své knize Jiří Zídek. Při vysokohorských galejích se prý ocitl skoro na dně. "Aha. Loni soustředění nebylo, protože se hrály kvalifikace. Letos ale nehrajeme Superpohár, času na přípravu je víc, proto je tam zařazen i týdenní pobyt v Sierra Nevadě. Tak doufám, že Zíďa jenom straší." (úsměv) * Doporučuju vám ještě si knihu přečíst, ať víte, do čeho jdete. "Hm. Uvidíme, co přijde. Kdybych pak nezvedal telefon, tak víte, co se stalo.." (smích)

Témata: 

Dejte nám like a sledujte nás!

.
instagram







Klasická verze
Mobilní verze