Plánovala s USK Praha bojovat o titul a inkoust na vízech do USA, kde chtěla přes léto hrát WNBA, sotva zaschl, když se jí život přetočil o 180 stupňů. „Beru to jako požehnání,“ raduje se basketbalistka Kateřina Elhotová, která po Final Four Euroligy zjistila, že je ve třetím měsíci těhotenství. Zaskočila tím sebe i všechny v kabině. Věří ale, že by se do domácího ME 2017 mohla vrátit.
Nečekala to. Život do té doby běžel podle nalinkovaných řádek. K doktorce šla jen na běžnou prohlídku, když ta jí svou zprávou vyrazila dech. „Čekáte miminko,“ oznámila a Kateřina
Elhotová
přiznala: „Byl to pro mě ze začátku velký šok, ale musím říct, že přítel z toho měl velkou radost. Tohle mě hrozně povzbudilo.“ Místo boje o titul a WNBA přerušuje kariéru.
Opravdu jste neměla za poslední týdny náznaky, že byste něco tušila?
„Ne, musím říct, že fakt ne. Ani během euroligového Final Four, bylo to překvapení.“
To tedy ano. Co na to říkaly spoluhráčky a trenérka Natália Hejková?
„Všichni v týmu reagovali moc hezky. Byli teda překvapení, a když jsem jim to v kabině sdělila, tak následovala chvilka ticha, ale všichni to přijali moc pěkně. Přejí hlavně hodně zdraví, a abych se mohla co nejrychleji vrátit.“
U Evy Vítečkové prý třeba trenérka Hejková těhotenství předem tušila. U vás ne?
„U mě to netušil nikdo. Ani já sama.“ (směje se)
Probírali jste pak i další budoucnost v klubu?
„Já si jdu ještě v úterý sednout s panem Kučerou (generální manažer), abych probrala náležitosti smlouvy, zda na mě počkají, nebo se budu muset chovat nějak jinak. Ale to se ukáže až v úterý, do té doby si nebudu dělat vrásky. Budu to brát, jak to přichází.“
A co sledování finále ŽBL proti Nymburku už jen z tribuny?
„Tak lhala bych, kdybych řekla, že mi to je jedno. Chtěla jsem tu sezonu dohrát, ale je to riziko, a já se už fakt necítím moc dobře. Je asi lepší, když nebudu hrát. Holky navíc to první finále vyhrály o velký bodový rozdíl, takže má nepřítomnost ani nehraje roli. Nicméně je to finále a určitě jsem si ho chtěla zahrát.“
Nemrzí tohle v koutku duše? Zrovna jste zažívala průlomový rok v kariéře.
„Beru to tak, že to je život. Já jsem navíc nikdy nechtěla být stará máma, jako přes třicet, a tohle se mi splnilo. Navíc si myslím, že je to výborné načasování. Budu mít čas se zase vrátit. Sice ne už do sezony, ale doufám, že se dokážu připravit třeba na budoucí mistrovství Evropy v Česku.“
Opravdu?
„Ano, s tím bych ráda počítala. Bude ale záležet na mém těle, jak rychle se do toho budu moct zase dostat. Chtěla bych to stihnout.“
Každopádně vaše vysněná WNBA, do níž jste v létě chtěla zasáhnout, je už teď pasé…
„Samozřejmě, nebyla jsem rozhodnutá na sto procent hned ze začátku, ale beru to jako požehnání. Je to dar, někteří lidé se o dítě pokoušejí celý život, někomu to nejde a já bych se jinak necítila dobře. Tahle volba je mnohem lepší a mám obrovskou radost z reakcí okolí. Rodiče i babička s dědou jsou rádi a tohle mě moc těší. Jsem ráda, že jsem se takhle rozhodla, a nelituju toho.“
Už jste se s příbuznými domluvili na nějakém setkání a oslavě?
„Už jsme jim to sdělili a se všemi se potkali. Proběhlo to tak, jak to proběhlo, a jsem za to hrozně šťastná. Ty reakce mohly být třeba i jiné, protože se přece jen schylovalo k něčemu jinému, všichni se k tomu upnuli a teď se to vše změnilo o 180 stupňů.“
Slíbili vám i nějaké dárky či výbavičku?
(směje se) „K tomu jsme se ještě nedostali, jsem teprve v neúplném třetím měsíci, tak aby se to nezakřiklo. Pokládala jsem to ale za správné říct jim to už teď, o to víc, že jsem měla jet do té Ameriky. Musela jsem jim to tedy sdělit dřív, jinak bych s tím ještě počkala.“
Jak daleko jste přitom byla s přípravami cesty do zámoří?
„Víza už mám v pase a pomalu jsem si zařizovala i další záležitosti ohledně bydlení. Už jsem měla i něco zabalené a dané mimo byt. Ale to jsou maličkosti, je to jen přesun věcí.“
V Minnesotě, kde jste měla hrát, už to taky vědí…
„Jo, ti to věděli mezi prvními, protože se mě ptali, na kdy bych chtěla letenku. Takže k tomuhle ani nedošlo.“
Na druhou stranu, když už máte ta víza, tak tam můžete jet třeba jako turistka.
„Přesně tak. Cestovat do Ameriky byl můj sen, nikdy jsem tam nebyla, takže nad tím přemýšlím a budu přemýšlet dál. Nemyslím ale, že je v těhotenství ideální létat, pokud to není extra potřeba.“
Jak teď bude těžké, pro vás aktivního sportovce, být najednou v klidu?
„Ono vám to tělo hodně řekne samo a já už jsem teď taková zabrzděnější. Dost polehávám. Vyplatí se poslouchat tělo, takže nebudu mít problém polevit. Budu sice samostatná, ale nebudu nikde lítat.“
Dostala jste už od příbuzných v tomto směru nějaké rady?
„Ne, ještě ne, ale oni to asi ještě vstřebávají. Byli jsme u nich za tu dobu jen jednou, říct jim to, a teď jim dáváme čas. Takže při další návštěvě už rady asi padnou.“
A co třeba od bývalé spoluhráčky Evy Vítečkové, která odešla na mateřskou pauzu vloni?
„Psaly jsme si a gratulovala mi. Dokonce mi i posílala fotku své malé a říkala, že mě čeká radostné období. Tak se na to těším.“
Už jste přemýšlela nad tím, zda byste si přála víc kluka, nebo holčičku?
„Hlavně si přeju, aby to dítě bylo zdravé a nemělo žádné problémy. Pohlaví je pro mě druhotné. Ale co vnitřně cítím… (odmlčí se). Já tady mám vedle kamarádku a ta mi říká, ať to neříkám. Tak to radši necháme takhle.“ (směje se)
Jasně, ať se to nezakřikne. Jaké tedy máte další plány?
„Určitě budu chtít podpořit holky, takže budu chodit do haly jako doteď. Sice už nebudu trénovat a hrát, ale budu tam s nimi, abych nějak dokončila sezonu, a pak mám v plánu, protože budu mít fakt hodně volna, dodělat školu. Alespoň dokončit bakaláře, protože se v tom zmítám už dost dlouho. A rovněž si budu vždy chtít naplánovat předem další den, abych měla program, protože jsem byla zvyklá, že jsem to dosud měla vždy nalajnované.“
Návrat do školy by v tomhle mohl být opravdu dobrou průpravou…
„Ano, jsem na Vysoké škole ekonomie a managementu, a i když už mám všechny zkoušky hotové, musím ještě sepsat seminární práce a bakalářku.“
