PŘÍMO Z USA | Je po všem. Lukáš Konečný už od nedělního rána není profesionálním boxerem. Za avizovaným koncem kariéry udělala tečku porážka, která bolela. Hlavu měl jako velikonoční vajíčko. V duelu se šampionem Peterem Quillinem byl třikrát otřesený. Nakonec ale v zápasu o titul WBO ve střední váze v americkém Washingtonu vydržel všech 12 kol. Sice jasně prohrál na body, ale odcházel s pocitem dobře odvedené práce. Stejně hodnotí i celou svou kariéru.
Když si uvědomil, že doboxoval poslední zápas, byl dojatý. Několikrát se mu zachvěl hlas při slovech, že opravdu končí s boxem. Pravé oko mu zakrývala velká podlitina, k tomu ho pálily tržné rány na nose a obočí. Lukáš Konečný měl po duelu s Peterem Quillinem na hlavě i v hlavě plno věcí, které si musel vyřešit. „Jednou to přijít muselo, ale myslím, že jsem se rozloučil opravdu dobře,“ řekl 35letý rohovník. V bilanci mu bude navždy svítit skvělé skóre 50 výher, 5 porážek.
S výkonem jste tedy spokojený. Uznáváte ale, že jste jasně prohrál?
„Určitě, nejsem debil. Byl lepší, myslím, že jsem zaboxoval hezky a prohrál jsem zaslouženě, ale co chcete. Od července jsem trénoval sám doma jen pro sebe, už jsem přemýšlel o konci kariéry. Někdy v únoru přišla tahle nabídka a já teď předvedl to, co jsem převedl. Z mého pohledu je to krása.“
Máte tedy ze zápasu dobrý pocit?
„Jo. I lidi v zákulisí říkali, že se jim to líbilo. Jestli to mysleli vážně, nebo ne, to nemůžu hodnotit. Ale kouč Dirk Dzemski je spokojený, manažer je nadšený, takže já jsem taky v pohodě. Pokud mi někdo bude říkat, že jsem dostal na hubu, nemám s tím problém. Quillin byl lepší, vyhrál zaslouženě, ale viděl jsem i na jeho očích, že jsem ho překvapil. Sice jsem určitě mohl více riskovat, zkusit boxovat jinak, ale co si budeme povídat. I vy víte, co jsem měl za problémy s očima.“
Mluvil jste o dvojitém vidění a špatném odhadu vzdálenosti. Projevily se potíže v zápase?
„Jo, byly tam, ale nebylo to nic hrozného. Abych řekl pravdu, i kdybych byl úplně zdravej, tak bych ho neporazil. Nikdy jsem se nevymlouval. Když jsem prohrál s Piccirillem, Dzinzirukem, Bajsangurovem, řekl jsem, jak to bylo. A tenhle zápas jsem samozřejmě prohrál.“
Jste hodně potlučený. Jaké na vás duel zanechal následky?
„Od druhé poloviny dvanáctého kola jsem na něj pravým okem neviděl. Od poloviny duelu jsem měl protržené oba bubínky, mám něco i s levým ramenem, nemohu ho zvednout nahoru. Dostal jsem obrovskou bombu, něco se mi tam hýblo, ale nevím, co s tím mám. Je to buď naražené, nebo urvané. No a mám rozbitý nos. Musím ale říct, že jsem po zápasech vypadal i o dost hůř. Měl jsem mnohem těžší zápasy, než tenhle.“
Diváci během zápasu několikrát bučeli. Quillin si s vámi nevěděl rady. Co s vámi dělaly reakce fanoušků?
„Byla to taktika, já ho tlačil, ale nic moc jsem nedělal, chtěl jsem ho tím unavit, ale on mě měl očividně přečteného, takže trošku věděl, co ho čeká. Pár úderů mi tam samozřejmě prošlo. On jich několik taky chytil. Lidi bučeli, ale já jsem spokojený. Zvlášť poté, co jsem si přečetl, co o mě někteří psali v diskuzích na internetu a podobně. Že prý dostanu knockout… Ukončil jsem kariéru a nikdy jsem nebyl 55 zápasech na zemi. Jsem prostě frajer a hotovo.“
Několikrát jste ale měl na mále a v ringu jste vrávoral, že?
„Zahulil jsem tam, jednou na bradu, dvakrát na břicho, on ode mne taky něco chytil. Měl respekt, byl jasně lepší, ale nedal jsem mu to zadarmo.“
Čím vás Quillin nejvíce ohrožoval?
„Vadily mi jeho kombinace, ale každopádně jsem měl i soupeře s většími bombami. Byl silný, ale hlídal jsem si to. Zavřel jsem tím pusu mnoha kritikům a jsem za to svým způsobem rád. Přesně se potvrdilo, že je to dobrý boxer, ale není to kluk, který by mě o třídu převyšoval. Kdybych ho potkal před třemi, pěti lety, tak jsem ho porazil. Byl by to úplně jiný zápas, kdybych byl natrénovaný.“
Neříkal jste ale nyní, že máte super formu?
„Ano, v rámci těch podmínek, co jsem měl, to tak bylo. Vezměte si ale, že jsem od července trénoval sám s kamarády a stálo to za prd. Byl jsem půl roku bez pořádného boxu, ale přeci před zápasem nebudu dopředu říkat, že jsem v háji.“
Berete tedy jako úspěch, že jste zápas vydržel až do konce a prohrál jen na body?
„Ano. Před pěti lety bych boxoval jinak, ale byl to poslední zápas a já ho chtěl doboxovat. Neříkám, že jsem nezkoušel něco vymyslet, to není pravda, párkrát jsem to zkusil, ale prostě jsem si to nakonec hlavně hlídal z obrany.“
Nevyčítáte si ani trochu, že jste to pořádně nerozbalil, když to bylo naposled?
„Nechtěl jsem, věděl jsem, že i když to bude prohra na body, tak budu spokojený. Když byla poslední tři kola, říkal jsem si, že jsem mu to nedal zadarmo, že nedostávám nějak moc do řepy. Byl jsem horší, ale potrápil jsem ho. Věděl jsem, že to dopadne, jak to dopadne. Odcházím s dobrým pocitem.“
Související články
