Kopance i jízda autem. Co na Tour (ne)prošlo Cavendishovi a spol.

Ve finiši 6. etapy ho soupeř Frederic Moncassin vytočil do té míry, že se Steels v chumlu závodníků napřímil a hodil po něm láhev s pitím. Byla to toho roku na Tour jeho poslední akce. Mrštění bidonem s pitím je jinak běžným „trestem“ v cyklistice. Pokud se účty vyrovnávají hned na silnici, lahve nezřídka létají na záda těch, kteří se proviní proti nepsaným pravidlům závodu. Naposled to na letošním Giru ukázal Eugenio Alafaci, když za nešetrné předjíždění hodil bidon na záda Roryho Sutherlanda. Vyloučení ze závodu ušel.

Bizardní příběh se udál v poslední etapě, která je obvykle oslavou závodu. Jenže Jeroen Blijlevens byl tehdy spurterem, jemuž se na Tour nedařilo podle představ, a upínal se k dojezdu do Paříže jako k šanci všechno zvrátit ve svůj prospěch. Proto byl prý hodně nervózní. Dvě kola před cílem se s ním do kolize dostal Bobby Julich a Blijlevens si to nesl v hlavě až do cíle. Popuzený o to víc, že krátce před dojezdem mu o kolo škrtnul další závodník. Blijlevens se špatně podíval, myslel si, že to byl znovu Julich, a v cíli ho napadl pěstmi. Julich si to nenechal líbit, serval mu přilbu a hodil ji po něm. Verdikt?  Blijlevens sice Tour dokončil, ale byl z ní vyloučen a jeho výsledek byl smazán, jak kdyby ani nestartoval.

Ve spurtu nezvládl situaci Mark Renshaw, stabilní „rozjížděč“ sprintů Marka Cavendishe . Aby udělal svému lídrovi co nejlepší pozici, ve vysoké rychlosti se snažil na špici balíku přetlačit Juliana Deana. Nalehával na něho, a jak sprinteři často dělají, používal u toho i tlačení hlavou, to ale přehnal a do Deana spíš hlavičkoval jako do balonu. Prvotní účel sice splnil, Cavendishovi zajistil výhodnou pozici a Maxman ji proměnil v etapové vítězství, Renshaw se ale musel poroučet. Za nebezpečné konání byl diskvalifikován.

Eduardo Sepulveda • Foto Profimedia.cz

Myšlenkový zkrat ukončil působení talentovaného Argentince na Tour před dvěma lety. V jednom z kopců mu prasknul řetěz, takže zůstal na krajnici a čekal na týmové auto. To ho minulo a zastavilo až o zhruba 100 metrů výš v kopci po směru jízdy. Jedna verze příběhu mluví o tom, že Sepúlvedovi se po silnici o sklonu 11 procent v tretrách špatně běželo, jiná zase následující jezdcovu reakci přičítá psychické únavě po patnácti etapách závodu. Každopádně Sepúlveda naskočil do přijíždějícího auta cizího týmu (AG2R) a nechal se popovézt. Vzhledem k tomu, že jízda autem je jasně klasifikována jako ilegální, nemohlo následovat nic jiného než diskvalifikace pomýleného závodníka.

Neil Stephens (v modrém) • Foto Profimedia.cz

Stoupání na slavný vrchol si Stephens a Alcala okořenili v roce 1994 rvačkou, za kterou by se nemuseli stydět ani bijci z hokejových arén. Potyčku rozpoutal Alcala, kterému nevyhovovalo tempo, jaké Stephens nastavil. Společně jeli v grupettu, Stephens jel příliš volně a Alcalovi se to nepozdávalo. Brblal tak dlouho, až s ním Stephens ztratil trpělivost a praštil ho do obličeje. Potyčka se rozvinula hned v době, kdy byli oba na svých kolech, pak z nich ale slezli a rvali se dál. Nakonec Alcaůa přerazil Stephensovi nos. Vyloučení unikli jen proto, že je neviděl nikdo z rozhodčích. Video v té době samozřejmě nebylo jako důkaz okamžitě k dispozici.

Novináři a týmoví činovníci museli roztrhávat dva rozdrážděné jezdce, kteří se postrkovali už během etapy. Barredo vyprávěl španělským médiím, že zhruba 20 km před cílem ho Costa nabral loktem tak nešetrně, že mu málem vyrazil dech a téměř ho srazil z kola. Podle jiné verze zase Costa sahal Barredo na řidítka, což je také nebezpečné. Každopádně tohle kamery nezaznamenaly, na rozdíl od odvety v cílovém prostoru, kde se Barredo na Costu vrhnul a začal ho tlouct. Oba dostali pokutu 400 švýcarských franků. Barredo prý Costovi později volal a omluvil se mu.

Jeden z příkladů, zmiňovaný v posledních dnech Saganovými zastánci. Cavendish sám totiž má historii mnoha kontroverzních dojezdů a pádů, které se dají přičíst jemu. Brit spurtoval o druhé etapové vítězství toho ročníku, když mu cestu zkřížil domestik jiného týmu Tom Veelers. Cavendish se do něho bez váhání opřel ramenem a Veelers skončil v kotrmelcích na asfaltu. Vyhrál Veelersův týmový kolega Marcel Kittel a nečekaně se Cavendishe zastal. Pád označil za nepříjemnou shodu okolností. Veelers se marně dožadoval Cavendishova vyloučení, britský spurter svoji vinu ani nepřiznal.

A po roce znovu Mark Cavendish. Tour začínala svoji pouť v Anglii, spurtovalo se v Harrogate a Maxman se ve snaze udělat pro sebe co nejlepší pozici důrazně opřel do Simona Gerranse. V tomto případě spadli oba, což je podobný závěr jako ten z Cavendishovy kolize se Saganem. „Jsem na sebe naštvaný, byla to moje chyba. Snažil jsem se najít místo, které tam ale nebylo. Chtěl jsem vyhrát. Osobně se Gerransovi omluvím hned, jak se k tomu dostanu,“ slíbil Cavendish. Při pádu se zranil tak, že v Tour nemohl pokračovat. Diskvalifikace ale tehdy od jury nepřišla.