František Prachař
10. července 2011 • 19:13

Extrém na kole: Mířím do cíle. Jako divák

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

BLOG FRANTIŠKA PRACHAŘE – V sobotu večer pro mne předčasně skončil extrémní cyklistický závod na horských kolech Craft 1000 Miles Adventure napříč územím bývalého Československa. Střevní problémy mě donutily vzdát na hranicích Slovenska po 589 kilometrech.



Vzdal jsem to v době, kdy se do cíle celého závodu řítí ti nejlepší – dvojice Zdeněk Kříž a Zdeněk Tomášek. Do finiše ve Skalné u Chebu by měli dorazit v pondělí dopoledne.

Šest a půl dne jsem seděl v cyklistickém sedle a ukrajoval kilometry z extrémního závodu na horských kolech Craft 1000 Miles Adventure. Těžší ultramaraton v Evropě nenajdete.

Na trati z východu Slovenska na západ Čech jsem zvládl jen zhruba první třetinu. Dojel jsem na hranice obou zemí a tam kvůli střevní viróze způsobené úžehem sesedl z kola.

Šest dní v sedle mi ale daly zážitky, které jsem si neuměl představit. Bylo v nich všechno. Cítil jsem vlastní sílu, ale častěji spíš bolest, zmar a fyzickou slabost, která vyvrcholila kolapsem vnitřních orgánů, kdy tělo v zátěži nebylo schopno přijímat kvalitní stravu.

Nyní sedím doma v Praze a na sleduji zbytek závodu z pohodlí civilizace. Upřímně obdivuji všechny cyklisty, kteří se postavili na start. Dvojnásobně pak ty nejlepší – dvojici Zdeněk Kříž (mistr Evropy v 24hodinovce na horských kolech) a Zdeněk Tomášek.

Do cíle náročné 1000 mílové pouti ve Skalné u Chebu mají dorazit už v pondělí kolem oběda. To znamená po osmi dnech od startu. Po galejích, kdy nás závodníky na cestě drtil déšť, bahno, vražedné kopce vedoucí do sjezdovek i hrozba setkání s medvědem, je to v mých očích nadlidský výkon.

Tím spíš, že oba borci jedou pro svůj dobrý pocit a mají v plánu protnout cílovou pásku společně. Na cestě je totiž spojilo tolik zážitků, které nepřebije žádná hmotná cena. I o tom závod byl. Vítěz navíc stejně nic nedostane. Jen tričko jako důkaz, že projel cílem. Tady se jelo o jiné hodnoty a svůj dílčí cíl si našel každý.

I ostatní závodníci vzadu, mezi než jsem patřil i já. První třetinu trasy jsem s chatrnými vnitřnostmi dokončil na 69. místě z 88. účastníků. Nakonec jsem vzdal jako čtrnáctý v pořadí. Později než někteří profesionálové, dříve než všechny tři ženy v pelotonu, kterým jsem každý den tleskal za vůli a odhodlání.

Právě teď jsou stejně jako mnozí další na trati a bojují s náročným terénem i vlastní psychikou. Já už bohužel dobojoval. Tři dny úžehu mne zlomily. Na dálku ale všem držím palce a přeji hodně štěstí, ať už dojedou kamkoliv. Konečná stanice je sice ve Skalné, ale cíl může být kdekoliv.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud