Pochází ze slunečné Austrálie, ale na druhou stranu světa se vrací už jen jednou do roka. „Když tam jedu, žiju v kufru. Česko je jednoznačně mým prvním domovem. Mám tam velmi blízké přátele, dům, je to moje místo. Všechno je mi známé. Nemůžu chtít víc,“ říká cyklista Adam Hansen, profesionál ze stáje Lotto.
Do Beskyd ho před několika lety přivedla láska. I když čas věci změnil, jednatřicetiletý závodník, který působil v T-Mobilu či HTC, zůstává. „A co bych v Česku neměl mít rád?“ odvětí s úsměvem.
Za roky života tu už překonal bariéru, kterou občas cizinci od místních pociťují. „Špatní lidé jsou v každé zemi, musíte najít ty správné.
Češi jsou velmi uzavření, mají takovou zeď. Ale jakmile se přes ni dostanete, jsou to velmi milí lidé. Ale musíte si nejprve získat jejich důvěru.“
Beskydy jsou pro něj ideální kvůli tréninku, má ale taky rád místní klid. „Je tam krásně. Je dobré utéct od zbytku Evropy.
Vůbec to tam mám dobře nastavené. Z ostravského letiště se snadno cestuje na závody. Mám rád, že obchody jsou otevřené i v sobotu odpoledne a v neděli, to je velmi pohodlné.“
Taky si oblíbil české jídlo, i těžké pochoutky si dopřává docela často. „Mám rád červené zelí, knedlíky a kachnu. To jím tak dvakrát třikrát týdně. Můžete jíst všechno, když je to s mírou.“
Z Česka neutíká do rodné země ani před zimou. Naopak. „Užívám si sníh, protože když jsem vyrůstal v Austrálii, nezažíval jsem ho.
Letos bych chtěl strávit Vánoce v Česku, trhy jsou moc hezké. Ty v Austrálii nemáme,“ říká nadšeně. Anglicky. S češtinou trochu bojuje.
„Rozumím docela dost, ale jsem velmi stydlivý, to je můj problém. Ale moje nová partnerka mě testuje, její angličtina není tak dobrá, takže mě nutí mluvit česky,“ dodává účastník sedmi Grand Tours.
Letošní Giro mu pokazilo zranění klíční kosti z pádu, po kterém místo útočení pět dní kvůli bolesti dojížděl na konci pole. Pár podobných zranění už prožil, tohle přišlo při jízdě do kopce.
„V balíku byla kolize. Chtěl jsem zabrzdit, zprava mě trefil jeden závodník.“ Uhnul do strany, kde byl před ním další cyklista.
„Musel jsem zabrzdit velmi rychle, udělal jsem salto přes řídítka a přistál jsem hrudníkem na jeho kole. Nemohl jsem dýchat.“ Přesto pak byl v úniku v etapě na Alpe di Pampeago, kterou ovládl Roman Kreuziger.
Související články
