Parádní výkon předvedl ve druhé etapě cyklistického závodu Tirreno-Adriatico Zdeněk Štybar. Díky drtivému nástupu tři kilometry před cílem nedal svým soupeřům šanci a vybojoval své první etapové vítězství v sezoně. Díky triumfu v Toskánsku se zároveň dostal do vedení v průběžném pořadí. „Vítězství je velice důležité, ale to hlavní je, že jsem v dobré formě," řekl v cíli spokojený cyklista.
Sílu svých soupeřů však Štybar rozhodně nepodceňuje. „Vidíme, že Cancellara je v top formě, Greg van Avermaet rovněž, Sagan je velice, velice dobrý. I další kluci. Důležité je dnešní vítězství i s ohledem na nadcházející klasiky, hlavně kvůli sebevědomí.“
Štybarovi se velmi vyplácí zimní příprava, na kterou se zaměřil. „V zimě jsem trénoval hodně tvrdě. Byly tam dny, kdy jsem si neuměl představit, že bych trénoval byť jen minutu navíc. Podařilo se mi ale zároveň ideálně zregenerovat z únavy po Strade Bianche (v sobotu) a dostat do nohou nové síly. Nechci být neskromný, ale věřil jsem, že moje forma přijde a půjde nahoru.“
Vítězství dalo vzpomenout na vítěznou etapu loňské Tour de France do Le Havru pop sólovém úniku na závěrečném kopci. Tehdy to bylo v závěrečném kilometru. Dnes to bylo delší, Štybar zaútočil na posledních třech kilometrech a využil vynikajícího technického výkonu.
VIDEO: Zdeněk Štybar se dočkal zaslouženého triumfu
„Před nějakými dvěma nebo třemi týdny mi sportovní ředitel Davide Bramati zavolal a řekl mi, že tohle bude etapa přesně šitá na moji výkonnost. Profil mi vyhovoval, prohlédl jsem si video a věřil jsem si. Nikdy sice nevíte, co se v etapě stane, ale tohle bylo taky o přesném načasování,“ pokračuje Štybar.
Český cyklistka naplánoval svůj atak tři kilometry před cílem. „V momentě začátku mého útoku byl právě ideální čas. Byl jsem v dobré pozici a čekal jsem, že tempo naší skupiny se trochu uvolní, jakmile překonáme kopec. Na tento moment jsem se rozhodl vyrazit. Zároveň to bylo spontánní rozhodnutí. Nikdy to nenaplánujete úplně přesně, záleží na vývoji a okamžitém rozhodnutí.“
„V momentě útoku jsem se ohlédl, abych se přesvědčil, jestli někdo jede se mnou. Když jsem zjistil, že za mnou nikdo není, pochopil jsem, že mám čas věnovat se svému úniku. Znal jsem poslední pasáž trati, věděl jsem, že na ní zbývá hodně zatáček, věděl jsem, co očekávat. V posledních pěti stech metrech se dalo trochu odpočinout v zatáčkách a menším sjezdu. Na posledních 250 metrů jsem si nechal všechny síly a valil jsem naplno,“ uzavírá spokojený vítěz.
Související články
