V pondělí byl na Giru d'Italia volný den, cyklisté se věnovali tréninku, a tak ještě dozníval podmanivý příběh slovinského nebojsy Primože Rogliče, který dokázal vyhrát nedělní tvrdou časovku. Bývalému juniorskému mistru světa ve skoku na lyžích se to povedlo hned v jeho první sezoně mezi profesionály.
V úvodní etapě Gira – časovce na 10 kilometrů – mu na první místo chyběla jediná setina vteřiny. Statistici takový rozdíl vyčíslili na 1,48 centimetru. Druhý boj s chronometrem na Giru byl čtyřikrát delší a jezdce vedl zvlněným toskánským terénem. Ve slavném vinařském regionu Chianti zvládl Primož Roglič časovku, po většinu dne bičovanou deštěm, s náskokem deseti vteřin a po poněkud svérázném průběhu.
„Sotva dvě minuty před startem mi řekli, že moje kolo nevyhovuje technickým normám. Že je moc dlouhé. Musel jsem ho narychlo měnit. Na rampu jsem se dostal asi tak dvacet vteřin před tím, než jsem měl jet. Pořádně jsem si zanadával,“ popisoval začátek svého velkého dne Roglič. A to nemělo být zdaleka všechno.
Pití na náhradním kole neměl, nepočítal s ním. Brzo po nasednutí zjistil, že má příliš nízko sedlo. Nakonec pak ztratil i sporttester. „Počítač mi spadl po nějakých deseti kilometrech. Naznačoval jsem to do auta našemu sportovnímu řediteli, chtěl jsem, aby computer zvedl, ale asi nerozuměl pořádně tomu, co jsem chtěl,“ řekl Slovinec. Na trati ztratil motivaci, nevěřil, že se mu může podařit bojovat o dobrý výsledek. Šlapal naslepo, jen podle pocitu. „Rozhodl jsem se vzít časovku už jen pro radost. Najednou jsem se cítil fantasticky. Tohle bylo hodně zvláštní. V první fázi jsem jel pomalu, v druhé polovině trasy velmi rychle. Do kopce se mi jelo neuvěřitelně. A taky jsem měl štěstí na déšť. Jestli na mě spadla jedna nebo dvě kapky… prostě klika,“ řekl.
Závodník, který svoji kariéru začal až jako 21letý, a během kariéry na skokanském můstku ani nevlastnil kolo, prý nikdy v životě časovku delší než 10 kilometrů neabsolvoval. Jeho výkon zaskočil všechny.
Cyklistice se začal věnovat až v roce 2011, kdy kvůli zraněním skončil se skákáním. Postavil si rotoped před televizi, koukal na Tour de France a učil se. Napřed ujel půl hodiny do kopce, postupně si přidával. První závod absolvoval bez jídla a pití, při druhém měl smůlu na počasí a kvůli zimě a dešti byl pak měsíc nemocný.
I na kole padal, ale byly to jiné pády než do sněhu. „Kolikrát jsem se odřel o asfalt a říkal jsem si, jestli mi tohle bylo zapotřebí,“ vzpomínal Roglič vloni. Ovšem zakousnul se.
Na začátku sezony už se v týmu LottoNL-Jumbo hodnotil jako specialista na horské etapy. Napumpoval do sebe vytrvalost, zůstalo mu odhodlání ze skoků. Giro bylo vedle Vuelty prvním velkým etapovým závodem, o němž snil, že se na něm prosadí.
V neděli se mu to povedlo.
„Bezvadné,“ odtušil. „Překvapil jsem sám sebe. Ale mám skvělé časovkářské kolo, na kterém je zábava jezdit. Navíc časovka je boj proti sobě samému, musíte se skvěle ovládat. To je trochu podobné skokům. Neuvědomoval jsem si to hned, ale vypadá to, že časovky mi budou vyhovovat,“ vysvětloval.
Průběžné pořadí Gira:
1. Brambilla (It./Etixx-Quick-Step) 34:33:04, 2. Jungels -1, 3. Amador -32, 4. Kruijswijk (Niz./LottoNL) -51, 5. Nibali (It./Astana) -53, 6. Valverde (Šp./Movistar) -55, 7. Dumoulin (Niz./Giant) -58, 8. Landa (Šp./Sky) -1:18, 9. Majka (Pol./Tinkoff) -1:45, 10. Fuglsang (Dán./Astana) -1:51.
Související články
