Zápas ještě ani nezačal, a už je tu první mezikontinentální třenice. Bratr hráče Dannyho Willetta se o amerických golfových fanoušcích vyjádřil jako o imbecilech a anglický člen rydercupového týmu Evropy se za sourozence Petera, učitele na základní škole, omlouval. Velká rivalita je opět na scéně a ať už v letošním mači nabere jakoukoli podobu, od pátku do neděle to v klubu Hazeltine National v Minnesotě bude vřít.
Málokdy se na golfu skandují jména hráčů, křičí slogany nebo zpívají chorály. Ryder Cup toto všechno přináší a ten letošní bude mít opět silný náboj. Už proto, že tým Spojených států porazil Evropu naposledy v roce 2008.
Tři následné duely urval soupeř, před dvěma lety ve skotském Gleneagles dokonce rozdílem pěti bodů a před čtyřmi lety, kdy se hrálo na americké půdě, zvrátili Evropané vývoj v nedělních singlech stylem, jemuž se začalo říkat zázrak v Medinah.
Současný nehrající kapitán domácích Davis Love III byl u toho a sám teď před sebou i svými hráči postavil věci na hranu: "Jestliže dál budeme prohrávat, naši příznivci si řeknou: ´Ať jdou do háje, budeme se koukat na něco jiného´. Máme své publikum, ale poroste jako v posledních dvaceti letech? Ne. Potřebujeme vítězství!"
Love se do funkce vrátil nejen pro revanš, ale i proto, že všeobecně uznávaný Tom Watson, jenž měl být předloni úspěšnější, jako kapitán selhal. Ať už měl či neměl pravdu, nedokázal získat hráče pro své metody a svá rozhodnutí. Jako by se pětašedesátiletý vynikající hráč a jeho podobně starý realizační tým minuli s dobou.
Tiger Woods má stále vliv
Loveovi je dvaapadesát a k ruce bude mít mimo jiné i Tigera Woodse. Ten sice vinou zranění už dlouho nehrál, ale svým zjevem a jménem stále nějak působí.
Je otázkou, zda také něčím jiným, například radou, vždyť fenomenální golfista nemá v Ryder Cupu zrovna skvělou osobní bilanci. Letošní kapitán Evropy Darren Clarke to moc dobře ví.
"Měl jsem rád zápasy proti Tigerovi. Spolu s Leem Westwoodem jsme pokaždé uspěli," připomněl severoirský stále aktivní člen okruhů PGA tři výhry nad Woodsem, jenž byl tehdy světovou jedničkou a měl k sobě pokaždé podobně hvězdného partnera do fourballu či foursomu.
Jestli měla výprava starého kontinentu při odletu do dějiště pocit, že míří na horkou půdu, protože protivník je totálně nažhavený ukončit sérii porážek (poprvé by jich bylo víc než tři po sobě), teď jí pod nohama přímo hoří.
Způsobil to Peter Willett, bratr jedné z předpokládaných opor týmu Dannyho Willetta. V článku pro golfový magazín se povoláním učitel uvedl: "Američané potřebují tu lůzu plnou imbecilů, aby pomáhala jejich egům." Podobně byl aktivní na sociálních sítích.
Rytířskost i nevraživost
Jak bratr, tak kapitán Clarke se omluvili, nicméně téma nezřetelné hranice mezi vášnivým a neférovým povzbuzováním je znovu nastoleno. Už to tu bylo mnohokrát.
Historie Ryder Cupu je plná rytířskosti i nevraživosti. K nejznámějšímu incidentu došlo v roce 1999, kdy publikum v Brooklinu (Massachusetts) strhlo hráče USA i členy realizačního týmu k nemístným oslavám, ačkoli hosté měli ještě šanci vyrovnat. Což se nestalo a oslavy vypukly znovu.
Američané se pak na několik způsobů omlouvali, ale fanoušci Evropy měli zálusk alespoň na malý revanš a ještě nějaký rok trvalo, než se chování publika na obou stranách jakž takž ustálilo v mezích norem.
Letos by jakýkoli čin proti golfové etice byl navíc považován za pošlapání odkazu legendárního Arnolda Palmera. Američan, jenž při sedmi startech v Ryder Cupu vždy slavil výhru, zesnul před týdnem ve věku 87 let. V sázce je pověst golfu jako hry gentlemanů, jak se utvořila dokonce ještě před Palmerem.
