Aby země, jež má jen 4,4 milionu obyvatel, tak dominovala týmovému sportu, je unikát. Ragbyová reprezentace Nového Zélandu zvaná All Blacks je však tak úzce spjatá s identitou a hrdostí národa žijícího na konci světa, že to lze pochopit. Na ostrovech v jižním Pacifiku se ragby nehraje, ale žije.
Tak jak se na Galapágách v izolaci vyvinuly prazvláštní živočišné druhy, tak na Novém Zélandu rostou mohutní chlapi, kteří mají ragbyovou šišku v rukách jak přilepenou. A jejich snem je obléct na sebe jednou černý národní dres s kapradinou na prsou. Za víc než sto let existence na něj dosáhlo jen asi 1150 vyvolených, ti jsou však jen vrcholkem masivního ledovce jménem novozélandské ragby.
All Blacks, to je značka opředená řadou mýtů. Vždyť ani není jisté, jak tahle přezdívka vznikla. Snad se zrodila při slavném výjezdu na Britské ostrovy v roce 1905. Snad kvůli černým dresům. Či šlo o tiskařskou chybu v listu Daily Mail, jenž tak kvitoval útočné umění novozélandských rojníků, že se autor rozhodl tým nazvat All Backs (back – v ragby útočník) a došlo k tiskařské chybě. Buď jak buď, právě tento úspěšný výjezd do kolébky ragby, jež území Nového Zélandu kolonizovala, vzedmul vlnu národní hrdosti a navždy zasel v zemi lásku k ragby. Vždyť podceňovaní All Blacks tehdy vyhráli 34 z 35 zápasů (skóre 976:59). A od té doby nepřestali dominovat.
„Vždy jsme si byli nejistí svou rolí ve světě, měli jsme obavy, že se s námi nepočítá, za nic nestojíme. Ragby nám ale ukázalo, že můžeme hrát svou roli v britském impériu,“ vzpomínal pro list The Guardian novozélandský historik Jock Phillips. „Tehdy definitivně vzklíčilo ragby jako národní sport. Země byla navíc velmi maskuliní, muži v ní počtem značně převyšovali ženy a ragbyové kluby se staly místem jejich setkávání,“ připomněla pro BBC profesorka aucklandské univerzity Toni Bruceová.
Ragby do jisté míry zemi sjednotilo i rasově, jelikož původní obyvatelé Maorové vzali sport, jímž se prolíná válečný étos, rychle za svůj. To oni přinesli do ragby haku. Dnes tvoří maorské obyvatelstvo jen 15 procent populace Nového Zélandu, ale celou čtvrtinu registrovaných hráčů ragby v zemi. „Jsme požehnáni skvělým genetickým mixem pro ragby. K evropskému vlivu se přidává urostlost a bojovná povaha Maorů i síla a rychlost ostrovanů z Polynésie,“ řekl Buck Anderson z NZRU neboli ragbyové unie Nového Zélandu.
Ta v zemi registruje přes 150 tisíc hráčů ragby v 520 klubech. Pro srovnání v dvakrát tak lidnatém Česku to bylo ke konci loňského roku 2752 hráčů ve 31 klubech. Na Novém Zélandu nesoupeří na rozdíl od zbytku světa ragby s žádným jiným sportem. Naopak, Nový Zéland je ragby. „Získali jsme si respekt světa tím, co jsme dokázali v obou světových válkách a pak na ragbyovém hřišti. Ragby je velkou částí naší národní identity. A každý tým All Blacks se snaží přidat něco k tomuto odkazu,“ říká Sir Graham Henry, trenér, jenž získal řád za to, že dovedl Nový Zéland k druhému a zatím poslednímu světovému titulu v roce 2011.
Naprostá masovost sportu v zemi dělá z reprezentace vícehlavou saň. Utněte jednu hlavu a narostou dvě další. Děti se začínají sportu se šiškou věnovat již od tří let, tamní unie vymyslela například takzvané rippa rugby, bezkontaktní a velmi lehkou formu pro nejmenší. Těm se říká Small Blacks a mají dokonce v sobotu svůj televizní program.
Ragby se hraje na školách, od osmi let se už děti učí skládky, simulované mlýny či autová vhazování. Pro zemi znamená ragby moc a každá porážka je téměř národní tragédií. Aby nezklamali svou vlast, hrají All Blacks s takovým odhodláním. Ne nadarmo se říká, že každý na Novém Zélandu má dvě povolání – to své a ragbyového trenéra.
Ragby ale zemi především sjednocuje, jak tvrdí Tiki Edwards, zástupce ragbyové unie pro maorskou menšinu. „Zápasy přirovnáváme k okamžiku, kdy vás zastihne na otevřeném moři bouře. Tehdy se všichni muži musí přivázat ke kanoi a pádlovat jak o život, jinak nepřežijí. I při zápasech jsme připoutáni na jedné lodi a pádlujeme stejným směrem.“
I proto All Blacks po celou historii vítězí ve víc než 75 procentech utkání. A za posledních 20 let, co se ragby profesionalizovalo, to dělá dokonce 85 procent. Na dnešním světovém šampionátu mají nakročeno k třetímu titulu mistrů světa, byli by prvním týmem, jemuž by se povedlo obhájit.
Žádná jiná alternativa pro muže v černém ani neexistuje. Standardem je v zemi posedlé ragby pouze DOKONALOST.
Související články
