Stejně jako loni zkrápěl závěrečný ceremoniál lakrosového Memoriálu Aleše Hřebeského déšť. Stejně jako loni se mikrofonu chopil indiánský brankář Nathan Wilson a zpěvem písně svého kmene, kterou si ozvučil rytmickým bubnováním, vysekl emotivní závěr čtyřdenních bojů. Jeho tým Pioneers proměnil výhrou 9:6 nad jiným kanadským celkem Green Gaels třetí účast na radotínském turnaji v premiérový titul.
"Skvělý turnaj, skvělí lidé. Bylo mi ctí se zúčastnit, příští rok přijedu opět," potěšil přes 1400 fanoušků, kteří krátce před tím na jeho pokyn zvednutím rukou oslavili ducha lakrosu, Wilson. A na jeho tváři projela vlna úsměvu. Možná poprvé na turnaji.
V sobotu s úderem 17. hodiny byste v Radotíně na ulicích člověka nepotkali. Společnost by vám mohl dělat maximálně zatoulaný pes nebo větrem nadnášený igelitový sáček. Velká část obyvatel se tísnila na tribunách lakrosového hřiště u Sokolovny a hnala místí Custodes do boje o finále proti kanadským favoritům z Green Gaels.
Custodes byli dvě vteřiny od senzace
Infarktový zápas přinesl nejlepší lakros za celý turnaj. Většinu bitvy byli Custodes o gól vpředu, tým z Ontaria ale 44 vteřin před koncem vyrovnal na 6:6.
Custodes následně dostali možnost přesilové hry a Dominik Pešek ji svým 16. gólem na turnaji využil. Do konce zápasu zbývalo 6 vteřin. Po faulu po rozhozu ale dostali Kanaďané míč a vzápětí byl vyloučen Tomáš Žipaj za nesportovní chování. Na tabuli zbývaly dvě vteřiny, hvězdný Gavin Prout mající dlouholeté zkušenosti z nejlepší ligy světa NLL rozehrál na Brada Canna a ten dokázal skórovat a vyrovnat.
Následovaly samostatné nájezdy a ve třetí sérii Green Gaels zásluhou Dylana Goddarda rozhodli a zničili sen domácích o finále. Ze šatny Custodes se dlouho po zápase trousili hráči navlečení navzdory zatažené obloze do slunečních brýlí, pod kterými skrývali rudé oči. Zopakování finálové účasti z roku 2013 bylo blízko.
"Vůbec k tomu nemělo dojít. Ten faul byl zbytečný, stačilo míč zalehnout, odkopnout, prostě kamkoliv ho poslat. Ne dávat kosu na záda, za kterou rozhodčí vylučoval," litoval klíčové situace kapitán Custodes Petr Poupě. "Nájezdy už byly o štěstí, ze tří jsme nedali ani jeden, pak nejde vyhrát," smutně glosoval prohru 6:7.
"Gaels ukázali typickou kanadskou zarputilost. Rvali se do poslední vteřiny a to se jim vyplatilo," vrátil se k fantastickému semifinálovému představení ředitel turnaje Jan Barák, kterého Custodes potěšili ziskem třetího místa, kdy s přehledem porazili Megamen Boston 7:3.
Zlato poprvé pro kanadské Pioneers
Finále po dramatické bitvě do své moci uzmuli Pioneers, kteří výhrou 9:6 nad přemožiteli Radotína z Green Gaels při svém třetím startu na turnaji urvali první titul.
"Byl to myslím nejkvalitnější turnaj, který jsme uspořádali," těšil podařený 22. ročník Memoriálu Aleše Hřebeského Baráka. "Velmi nás nadchl zájem diváků, celkem si jich za čtyři dny našlo cestu do areálu přes 4500. A vítězný tým? Pioneers hráli nejlepší lakros a jejich vítězství bylo naprosto zasloužené."
