+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
13. září 2007 • 00:00

Haka, to je smrt i život

Autor:



Tradiční tanec novozélandských ragbistů se změnil. Řezání krků je zakázáno LYON/PRAHA - Vypoulené oči, naběhlé žíly, zaťaté svaly a výhružná gesta - bezmála dvě století starý tanec maorských válečníků zahajuje i letos zápasy ragbistů Nového Zélandu na mistrovství světa. Představení, které bere dech divákům i soupeřům, má vlít týmu All Blacks energii a pomoct mu k vytouženému titulu. "Je to smrt, je to smrt! Je to život, je to život! Tohle je muž, co mi umožnil žít a jít krok za krokem vstříc slunci!" Naskakuje husí kůže, když se tahle vášnivá zvolání hromově nesou stadionem. Nastupují All Blacks, nejslavnější ragbyový tým světa, a podobně jako v jiných sportech je zvykem hrát státní hymny, oni takto uctívají svoji zemi a zahajují boj. Dvacítka hromotluků tančí v šiku před soupeřem, bije se do hrudí i do nohou, demonstruje své odhodlání. Vůdce začne, tým se přidá a opakuje slova. Diváci šílí jako při začátku rockového koncertu. Stejně jako hráči se i oni dostávají do varu. Rituál končí v srdceryvném řevu. Říká se tomu haka, což je maorský výraz pro tanec. V roce 1810 jím oslavil náčelník Te Rauparaha svůj útěk ze zajetí a od té doby inspiruje mnoho generací jeho následovníků. Tahle haka, používaná ragbisty, není už válečným tancem. Je to rituál, výraz sounáležitosti, pýchy a vlastní síly. "Je to něco, co pomůže hráči vyjádřit sám sebe. Co mu pomůže umocnit jeho vlastní schopnosti," říká Keven Mealamu, člen národního týmu Nového Zélandu. "Můj čas, můj úkol. Má hrdost z dresu, který mám na sobě," dodává. Tančit haku není jen výsadou Zélanďanů a už vůbec ne jen ragbistů. Zápasy takhle začínají třeba i hokejisté z druhé strany zeměkoule. Svoji verzi mají i ženy. Na mistrovství světa v ragby ho praktikují ještě Samoa, Tonga a Fidži. V podání All Blacks má však největší sílu. Pro laiky jsou tyhle okamžiky mnohdy atraktivnější než samotný zápas. Podobně jako start při závodech formule jedna. Tancem začíná mnoho televizních šotů. Ragbisté to vědí. Tuší, že z jejich osobního poselství se pomalu stal komerční artikl. A tak svůj tanec vyvíjejí, inovují, při zvláštních příležitostech uvádějí nové verze. Poslední model, nazvaný Kapa O Pango (Tým v černém) tvořil tým odborníků zhruba rok. Tým tak reagoval na to, že původní verze Ka Mate už byla příliš odtažená od tradice. "Cítili jsme, že z Ka Mate se stal víc marketinkový artikl než naše vyjádření. Hodně z původního významu zmizelo. Často jsme o tom mezi sebou mluvili a rozhodli jsme se vytvořit něco nového, abychom dali najevo, kdo jsme," vysvětlil Byron Kelleher, další z reprezentantů. Dříve si hráči v jednom z gest přejížděli palcem po krku. Sice to nemělo značit popravu, ale přenos energie ze srdce do těla, ale toho se museli vzdát, protože soupeřům se to zdálo příliš neuctivé. Zatímco Ka Mate vycházel z válečného tance, nový model víc navozuje atmosféru ragby a síly týmu. "Je to můj čas, můj moment! Tohle z nás činí All Blacks!" křičí hráči s fanatickým zaujetím, jako by byli v transu. Být součástí rituálu je pro ně vyjádřením vší cti, která se s účastí v novozélandském národním týmu pojí. Na konci 80. let minulého století dovedl tanec Ka Mate tehdejší All Blacks ke světovému titulu. Zafunguje stejně i Kapa O Pango? *** Kapa O Pango All Blacks! All Blacks! Nech mne splynout se zemí Naše země hřmí! Je to můj čas! Můj moment! To z nás činí All Blacks! Můj čas! Můj moment! Naše dominance Naše síla zvítězí A stane vysoko! Divoké stříbro, All Blacks!

Témata: 







Klasická verze
Mobilní verze