Měl bouli na čele, spoustu šrámů na obličeji a za sebou první neúspěch v profikariéře. Přesto mluvil boxer Rudolf Kraj po prohře v boji o titul mistra světa organizace WBC pevným hlasem.
Porážka od Itala Giaccobe Fragomeniho v Miláně byla zvláštní. Soupeř se zranil, rozhodčí ho nepustil dál bojovat a domácí nakonec vyhrál po osmi z plánovaných dvanácti kol na body.
Klíčovým momentem bylo, když si Fragomeni při jedné výměně natrhnul obočí. To způsobilo, že ringový rozhodčí zápas předčasně ukončil poté, co mu to doporučil lékař.
Jelikož už byl duel ve své druhé polovině, musely se podle pravidel počítat body. A na ty těsně vyhrál domácí 39letý veterán. Ital vyhrál čtyři kola, Kraj tři a v osmém měl navrch. Tyto body si ale už připsat nemohl.
Kraj nakonec po boji prohrál na body! čtěte zde›››
Jak se s prohrou vyrovnáváte?
„Ani jednou jsem nebyl, jak se říká, nahulenej, že bych mlel z posledního. Jeho údery byly takový tlačený a nebyly to žádný extra bomby. Je to škoda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Nevím, co víc k tomu říct.“
Co říkáte na způsob, jakým rozhodčí zápas ukončil?
„Byl jsem hodně vyšťavenej, ani nevím, jestli jsem mu obočí roztrhnul úderem rukavicí nebo po srážce hlavou. Ale když jsem viděl, že mu poslední kolo tekla krev, tak mě to nabilo a naopak jsem viděl, že on už začíná bejt unavenej. Věděl jsem, že lehce vede na body, ale myslel jsem, že to otočím. Kdyby to nechali, třeba to dopadlo jinak.“
Myslíte, že zranění soupeře nebylo tak vážné, jak bylo prezentováno?
„Už jsem viděl doboxovat jiný zápasy, kde měli boxeři mnohem víc roztržený obočí a rozhodčí to stejně nechal až do konce. Tady se mi nezdálo, že by z něj teklo tolik krve, že by přes ní neviděl a nemohl naplno bojovat, to podle mě nebylo.“
Překvapilo vás tedy, když byl zápas pro zranění předčasné ukončen?
„Nejdřív jsem ani nevěděl, proč se přestalo boxovat. Já myslel, že rozhodčí bude někoho napomínat a pak se pojede dál. A najednou rozhodčí zamával, že je konec. Tak jsem se zeptal, co se děje, jestli mě diskvalifikoval nebo co.“
Dopadl by podle vás zápas jinak, kdyby se pokračovalo?
„To je těžký. Na začátku jsem se hned zatavil, protože jsem do úderů dával velkou sílu a je fakt, že jsem se poslední kola dost kousal. Ale je něco jinýho, když vidím, že i ten druhej má dost. To člověka nakopne. Viděl jsem, že byl unavenej, začal přepadávat za úderem a nebyl tak rychlej. Třeba by se to pak srovnalo. Ale dopadlo to takhle a nedá se nic dělat. Je to sport.“
Italský tisk: Fragomeni je jako Rocky>>>
V jednu chvíli vás soupeř dost tvrdě zasahoval...
(skočí do řeči) ...jo, chvíli mě válcoval, ale ty jeho údery mi fakt nedělaly v hlavě žádnou velkou paseku. Neměl knockoutovej úder. Uznávám, že hodně pracoval a měl lepší závěry kol. Já byl zase lepší na začátku. Rozhodčím se holt líp pamatuje ten konec.“
Takže jste s verdiktem smířený?
„Hele, je to sport a nebudu z toho dělat vědu. Prostě jsem prohrál, nikdo není neporazitelnej.“
Ale způsob jakým jste prohrál, nebyl úplně standardní, souhlasíte?
„Mrzí mě, že to přišlo v zápase o titul, kterej jsem chtěl hodně získat. Ale život jde dál, musím prostě pracovat dál. Říkám, viděl jsem boxovat lidi, který měli rozsekanou držku nebo přeraženou čelist a v ní díru jak vrata. Oni mu narvali adrenalin, aby se boxovalo dál. Slyšel jsem sice, že Fragomeni na tržný rány trpí, ale podle mě prostě Italové zápas stopli naschvál.“
Po třech a půl letech a patnácti zápasech jste u profesionálů poprvé prohrál. Je to o to bolestivější, že byl zápas ukončen rozhodnutím rozhodčího?
„Né. Mrzí mě to, ale zase nechci brečet, že mě zařízli nebo tak něco. Unavenej jsem byl já i on a zápas se mohl na konci vyvíjet jinak. Jeho údery mi nevadily, poslední kola mohlo bejt všechno jinak. Prostě si to Italové posichrovali. Kdyby to stopli až po osmém kole, bylo by to zase vyrovnaný.“
