Přes dvacet měst a obcí na Olomoucku včetně Litovle a Uničova je od pondělního rána uzavřeno, aby se zabránilo masivnějšímu šíření koronaviru. Dostihový trenér Stanislav Popelka, který má stáje ve Hvozdu jen pár kilometrů od Litovle, zatím vše se svým skromným týmem zvládá bez problémů. Ve stájích má i s chovnými klisnami celkem 32 koní.
Hygienici na Olomoucku uzavřeli řadu obcí a měst minimálně na čtrnáct dní. Jak se situací bojujete ve Hvozdu?
„Pro nás se skoro nic nezměnilo, do práce musíme normálně. Naštěstí to máme všichni do stájí kousek nebo jsme v místě, takže cestovat nemusíme. Zásoby krmení zatím máme. Spíš přetrvává nejistota, co bude dál. První dva dostihové dny už byly zrušené, myslím, že s dubnem nemůže nikdo počítat. V květnu by se měly rozjíždět Pardubice. Pracujeme a uvidíme, jestli to k něčemu bude.“
Omezení pohybu se vás nedotkla?
„Naštěstí nespadáme do přísně uzavřených oblasti, jaké jsou kousek od nás. Třeba Savín je deset kilometrů, Chodubín taky není daleko. Problém je v tom, že do našeho spádového města, tedy do Litovle, která je od nás patnáct kilometrů, se taky nedostaneme. Naštěstí jsme krmivem docela zásobení, tak zatím dobrý.“
Hygienická doporučení se vám ve stájích daří plnit?
„Snažíme se minimálně někam chodit, jen do práce. Dodržujeme správné hygienické návyky, umýváme si ruce... Všichni ví, že i na nákup jede jeden pro víc lidí, snažíme se riziko eliminovat na minimum. Máme tady celkem 32 koní a v mančaftu je šest lidí. Do koní počítám i chovné klisny, na ježdění máme 27 koní. Komplikuje nám to spíš chovatelskou činnost. Chtěl jsem letos zavézt kobyly na připuštění a vyhřebení do Střelic, ale ty spadly do nejpřísněji střežené oblasti. Jsou hned vedle Uničova směrem na Litovel. Čtrnáct dní vydržíme a pak uvidíme, jestli se nám tam podaří alespoň zvířata nějak přemístit.“
Nakolik vás ohledně připuštění chovných klisen teď tlačí čas?
„Připouštěcí období končí v půli července, pak už není možné připouštět, aby pak hříbata nebyla pozdě. Samozřejmě je lepší připustit kobylu v dubnu, květnu, kdy se pak hříbě narodí do jarního počasí. Později narozená hříbata mají handicap v dvouletých nebo tříletých ročnících. Později se to srovná, ale v mladých ročnících je znát, jestli se hříbě narodí v únoru, březnu nebo v červnu. Uvidíme, jak to půjde.“
Jak velkou komplikací jsou pro vás zrušené výjezdy na dostihy v zahraničí?
„Mám tady koně, se kterými jsem měl do Itálie namířeno. Ne tak brzy a v takovém počtu jako třeba Pepa Váňa do Trevisa, ale v květnu se má rozjíždět Merano, tam jsme chtěli vyrazit. To taky určitě odpadne. Jestli jen jaro nebo celá sezona? Nevíme. Polsko je taky zavřené, taky tam měly být dostihy v dubnu. My se o koně postaráme. Důležité je, aby pauzu ustáli hlavně majitelé, kteří musí financovat trénink a péči o koně. Aby oni tuhle těžkou dobu přečkali, protože to na ekonomiku bude mít velký dopad. Věřím, že budou mít z čeho koníky živit.“
