21. dubna 2016 • 22:00

BENAGO: futsalová rodina, kde se dává pusa rodičům, chce titul

Autor:
Futsalisté Benaga postoupili do play off ze druhého místa, touží ale sesadit Chrudim z trůnu.
TOP VIDEA
Vaniak: Kdyby Pivarníka neodvolali, možná už by Plzeň slavila titul Vaniak: Kdyby Pivarníka neodvolali, možná už by Plzeň slavila titul
Největší překvapení La Ligy – kdo upoutal, kdo zklamal? Největší překvapení La Ligy – kdo upoutal, kdo zklamal?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Opatrně, jako šelma na lovu. Tak našlapují futsalisté Benaga Zruč nad Sázavou. Vědí, že kořist v podobě mistrovského titulu je blízko. V základní části ligy jako jediní zdolali šampiony z Chrudimi. Teď chtějí dostat na lopatky suveréna znovu a třeba ho připravit o titul. „Kdyby se to povedlo, bylo by to osvěžení pro ligu i český futsal. Obrovská tíha by určitě spadla i z Chrudimi. Jsou vždycky obrovským favoritem. Tak bychom jim chtěli ulevit,“ směje se rodák z Kosova Beni Simitči, který vybudoval pozoruhodné futsalové společenství.



Každý, kdo někdy skládal puzzle, ten pocit zná. Do mozaiky zapadne poslední kousek a přijde úleva a radost v jednom. Samozřejmě i další výzva. Šéf Benaga už na začátku sezony tušil, že složil sestavu, která může po třiadvaceti letech dřiny dát na všechno mistrovské razítko. „Čekáme dlouho. Třeba nás futsalový Bůh odmění,“ zasní se Beni Simitči. Play off je ale teprve v začátcích, Benago vede ve čtvrtfi nále nad brněnskými Krokodýly 1:0 na zápasy, proto je opatrný.

Futsal ho naučil být realistou, nehnal se za úspěchem za každou cenu. „Před rokem jsme měli tým na třetí místo, a když jsme skončili třetí, tak jsme to oslavili,“ vypráví.

Cítil, že se hned nemůže pustit do závodění s Chrudimí a Teplicemi. A realita mu dala za pravdu. Zatímco Teplice, které napumpovaly mužstvo hvězdami a utratily spoustu peněz, skončily druhé a po sezoně zmizely z elitní soutěže, Benago se teprve nadechovalo.

„Znám prezidenta teplického klubu. Myslím, že z lásky k futsalu zapomněl počítat s černými dny, které mohou přijít. Takže, když neudělali titul, odpadli jim velcí sponzoři, a musel to zabalit. Touhle cestou nejdeme,“ vykládá podnikatel.

Když Teplice ohlásily konec, nevrhl se na kádr rivala jako sup. Jeden klenot si však do Benaga vytáhl, když angažoval světoznámého Marcela. Podle Simitčiho hrál v severočeském klubu za nesmyslné peníze. Když kývl Zruči, pohoršil si o více než polovinu gáže.

„U nás má jistotu na několik let. Na oplátku cítíme, jak moc pomáhá. Kluci vedle něj rostou. Když na tréninku vidí, že v jednačtyřiceti letech maká víc než hráči, kterým je pětadvacet, potom taky přidají,“ pochvaluje si.

Zahraniční posily pro tým vybírá pečlivě. Dobře ví, že je to drahá „legrace“ a v minulosti se stávalo, že rozhodující utkání hvězdy nezvládly. Tak se s nimi rozloučil. „V tom je mezi námi a Chrudimí rozdíl. Máme méně hráčů. Hvězdy chtějí být pořád na hřišti, jenže když jich máte dvanáct, určitě někdo nebude spokojený. Proto jich mám méně, a pak jim můžu zaplatit víc peněz,“ odhaluje strategii. Třeba Marcelo si tak vydělá měsíčně více, než je průměrný plat v České republice.

Nepochybujte o tom, že za ta léta šéf klubu nasypal do futsalu pořádný balík. Nelituje toho. „Benago je moje dítě, i když neživé,“ tvrdí. Kolikrát si od rodiny vyslechl, když sezona nedopadla, že mohl dát peníze třeba do cestování. Jemu ovšem dělá radost právě futsal, přesto částečně ustoupil a klub je financován penězi od sponzorů. „Jsou to moji známí a kamarádi, jinak to v téhle době asi nefunguje.“

Z každého slova cítíte, jak moc Simitčimu na Benagu záleží. Však za něj také před lety sám hrál a zažil i výhru nad Chrudimí. Na palubovce teď tuhle roli plní jeho bratr Ago, futsal pohltil i jeho otce. „Jsme rodina a bereme do ní každého hráče, který k nám přijde. Stačí se podívat, jak to je. Když hráči přijdou na sraz před utkáním, dají si pusu s mými rodiči, objímáme se,“ popisuje.

V kádru Benaga hrají přesilovku cizinci a rodák z Kosova dobře ví, jak důležité je, aby se takový hráč v týmu cítil dobře. „Kdo jiný by to měl vědět, než já. Taky jsme do Čech přišli před lety jako cizinci. Utekli jsme tehdy před válkou a byli šťastní, že jsme tady, že tu můžeme žít, začít podnikat a třeba hrát futsal,“ vypráví.

Pro Benago dýchá. Moc mu záleží na tom, aby klub fungoval a posouval se výš. Letos třeba vymyslel, že proti Chrudimi vyzkouší během sezony tři různé styly, aby věděl, co na rivala může platit.

„Těžko se něčím překvapíme. Hlavní věc je v tom, že nesmíte Chrudim pustit do vedení,“ naznačuje. Fanouškům, kterých ve Zruči chodí na zápasy i pět stovek, slibuje útočný futsal. „Pokud na to finále dojde, budou rozhodovat maličkosti. Chrudim lépe brání, my zase lépe útočíme. Lidi chtějí vidět góly. Když jich dám dvanáct, klidně ať čtyři dostanu,“ prozrazuje filozofii a je rád, že fanoušky získal.

Původně Benago hrálo v Praze, nakonec ale přesídlilo a nelituje. „Za začátku byla ve Zruči nedůvěra, ale už nás berou za své. Když to dovolí čas, tak chodí kluci hrát i za místní fotbalisty. Ve městě jsme sportovní jedničkou,“ říká pyšně.

Moc rád by všechno korunoval a není těžké odhadnout jak, byť Simitči stále zdůrazňuje hlavní cíl v podobě postupu do finále. „Když budeme hrát o titul, budu chtít víc. Ale pokud bude Chrudim nejlepší, tak ať zase vyhraje. Když odvedete maximum a soupeř je prostě lepší, tak nemusíte brečet. Musíte prohrát jako chlap, a když to přijde, pak budu stejně na svůj tým hrdý. Kluci teď viděli, že je Chrudim k poražení. Užili si to a budou chtít ten pocit zažít znovu.“

CIZINCI V BENAGU
Azem Brahimi – Kosovo
Marcelo – Španělsko
Diego, Cristiano, Neto – Brazílie
Andre – Portugalsko

Témata:  sport, futsal, Benago