Už brzy ho čeká vyčerpávající závod, vlastně ten nejnáročnější možný. Martin Macík podruhé usedne jako řidič za volant kamionu na Rallye Dakar, ale nervozitu od něj nečekejte. Sebevědomí z něj čiší, tenhle šestadvacetiletý borec se nebojí, naopak, už se nemůže dočkat. "Chci ve zdraví dojet a v průběhu Dakaru se motat mezi prvními patnácti," odkrývá svůj plán nejmladší řidič kamionu ve startovním poli.
Pro letošní Dakar zmizelo z trasy Chile a také Peru, jede se pouze v Argentině a Bolívii. Sami jezdci se na to netváří moc nadšeně, co vy?
"Hodně mě mrzí, že nepojedeme přes Atacamu. Před rokem jsem z téhle pouště měl hodně velký respekt a bylo to vidět i na ostatních jezdcích. Každý zbystřil, začaly se objevovat problémy, pořadí se míchalo... Ale mně to sedlo. Nicméně Peru vypadlo a s ním i vlastně veškeré duny. Proto se dá říct, že závod bude rychlý."
Co si slibujete od jízdy v Bolívii?
"Tam vůbec nevíme, co nás čeká. Ale obecně se trať měnila, víme, že nás čekají hodně rychlé etapy, navíc některé dost dlouhé, ale extrémní by údajně podle plánu měla být pouze jedna nebo dvě. Každopádně přijdou vysoké teploty, vzduch téměř stojí a určitě to bude hodně drsný a auto dostane na prdel."
Martin Macík: Jako benjamínek se už necítím
Video se připravuje ...
Písečných etap by tentokrát mělo být minimum, bude vám to chybět?
"Bude, k tomu Dakaru totiž písek a duny patří. Třeba můj fotograf říká, že to nebude stát za nic, protože on teď nemá odkud fotit (smích)."
V první etapě bývají jezdci hodně rychlí a divocí, ale kdy začne ten opravdový Dakar?
"Řekl bych, že hned ve druhé etapě. Zaprvé proto, že od první etapy na to každý šlape tak, že by nejraději prošlápl pedál až na podlahu, kdyby to šlo. Zadruhé už ve druhé etapě jedeme asi 520 kilometrů, a to už je vážně hodně. Pro někoho, kdo to nezná v kamionu, to není legrace. To vás ubezpečuju, že po takové etapě vás z té kabiny budou vyndavat. I já tam budu mít problém, moc dobře to vím, ale fyzicky jsem snad připraven dobře."
Čekají vás ostré změny klimatu a hodně řídký vzduch. Jste speciálně trénovaný i na to?
"Na Dakaru budu už počtvrté, byl jsem i v horách a vím, jak to tam funguje. Nějak to přežiju (úsměv). Důležitý je nepíchnout a držet plyn."
Je Dakar hodně jiný narozdíl od předchozích let? Především co se týče rychlosti a vytrvalosti?
"Zrychlil se neuvěřitelně a vím, že letos to bude ještě rychlejší a musím říct, že se toho trochu děsím. Musím se ještě učit. Vedení závodu vytrvalost samozřejmě slibuje, hned ta druhá etapa, to bude něco, tam odpadnou ty první hrušky."
Myslíte?
"Určitě, protože když to bude pevný povrch, tak těch 500 kilometrů já třeba projedu za takových sedm hodin. To už se vám pak pomalu začíná točit hlava... No uvidíme."
Na Dakaru se objevíte jako jezdec podruhé, proběhla nějaká změna v přípravě?
"Měnil jsem toho hodně, hlavně co se týče fyzičky. Před rokem jsem tomu věnoval téměř tři měsíce, ale stejně to nebylo dost. Teď jsem se připravoval celý rok, parametry těla mám paradoxně stejné, ale kondice, vytrvalost a síla je úplně jinde. Teď jsem sice hubenější než před rokem, ale mám fyzičku, a to je podstatné."
Jaké jsou ambice?
"V první řadě ve zdraví dojet, v té druhé nějakým způsobem dojet do cíle. Jinak v průběhu celého Dakaru bych se chtěl motat mezi prvními patnácti. Před rokem se mi to podařilo, tak to chci zkusit i tentokrát. Je nás tam takových dvacet vlčáků, kteří po tom umístění půjdou. Každý máme něco natrénováno a člověk si musí věřit."
Na trati bude i hodně českých jezdců, jak se letos zadaří?
"Víte, já když sleduju ty rozhovory a teď nemyslím jen Čechů, ale i ostatních, kteří si kolikrát věří přímo na vítězství a myslí si, že jsou nejlepší... Nejsou! Když to porovnám například s Rusy, s těmi se nedá měřit, prostě nedá! Částečný úspěch v boji s nimi je vážně úspěch."
A proč to tak je?
"Nám všem ostatním chybí to, že oni dokáží jet pořád stejně a pořád stejně rychle. Já jsem se s nimi před rokem chvíli honil, a to vůbec nemá smysl. Oni mají nastavený a naučený systém a podle něj jedou, už to umí dělat automaticky. Já moc dobře vím, že zatím na ty top jezdce vepředu zkrátka nemám. Nicméně česká účast je velká, tak snad z toho nějaký úspěch vyleze."
Jaké jsou pocity těsně před startem rallye? Je to nervozita, strach, nebo spíš natěšenost?
"Vážně se moc těším, Dakar je něco, na co se těším celý rok a dělám pro to všechno. Mojí výhodou je, že nejsem stresař, ale všechno ze mě úplně spadne až když projedu startem."
Související články
