V domácí Grand Prix vybojoval motocyklový jezdec Jakub Kornfeil ve třídě Moto3 svoje třetí nejlepší umístění v sezoně. Po čtvrtém a pátém místu z předchozích závodů dojel na Masarykově okruhu šestý. V dešti, který si přál, mu postupně odcházely síly. „Snažil jsem se alespoň držet kluky za sebou. Těm vepředu jsem přestával stačit. Šesté místo beru, na víc jsem neměl,“ řekl.
Bylo dnes ke stupňům vítězů, které si přáli fanoušci, blízko nebo daleko?
„Daleko, protože kluci přede mnou jeli hlavně ke konci výrazně rychleji. Vody na trati stálo čím dál víc a já už jsem se přestával cítit dobře. Z kola na kolo jsem jel o tři vteřiny pomaleji a to je strašně moc. Rozhodlo, že jsem nedokázal udržet rytmus závodu do konce, kdežto oni ano.“
Na začátku závodu, kdy jste se pohyboval na třetím místě, to bylo jinak?
„V úvodu závodu to bylo skvělé. Já jsem jenom nedokázal udržet to tempo, to mě štvalo. Motorka jela naprosto výborně a velký dík za to klukům mechanikům. Dovezl jsem ji do cíle celou, to patří taky ke kladům.“
Brzdily vás potíže se štítem, který jste si na rovinkách narovnával?
„Na každé rovince jsem si ho otvíral, protože jsem nic neviděl. S tím byl problém celou dobu. Jel jsem prakticky poslepu, nevěděl jsem, kde brzdit, a to mi stěžovalo výkon. Přesto musím zopakovat, že kluci (na předních pozicích) tahali víc, jeli rychleji než já a já jsem dnes na pódium neměl, to si musím přiznat.“
To se ale netýkalo jenom štítku na helmě.
„V jeden moment jsem si strhával pásku z chladiče, chladil jsem motorku. Ale to nebyla chyba, tím jsem nic neztratil, možná metr nebo dva. To jsem si mohl zase dojet. Tam šlo o průjezdy zatáček. Ty jsem nejel, jak jsem chtěl.“
Měl jste hektické dopoledne kvůli tomu, že začalo pršet a musel jste tomu přizpůsobit nastavení motorky?
„Po warm upu (ranní zahřívací trénink) jsme motorku udělali trochu měkčí, ale potom přestávalo pršet, takže jsme si mysleli, že se na trati vyjede stopa a předělali jsme nastavení zpátky. To byla chyba. Vody v závodě bylo na okruhu víc než ve warm upu, nastavení mělo být měkčí. Zase jsme ale měli vynikající převodovku. Nebýt té, nebyl jsem ani šestý. Motorka jela neskutečně.“
Co znamená „měkčí“ motorka?
„Na vodě je každý klín na tlumičích cítit víc než na suchu. To jsme měli tvrdší. Kdyby byl předek měkčí, jsem si jistý, že bych vepředu jel delší dobu, ale tak to zkrátka je. Vlastně nikdy není nastavení stoprocentní.“
Rychleji to nešlo
Karel Hanika vás chválil, že umíte jet hlavou. Jel jste hlavou i dnes?
„Snažil jsem se. Když jsem viděl kluky, jak zrychlují, tak když jsem se necítil, jel jsem si to svoje. Hlavně jsem se snažil jet každé kolo stejně, abych ujížděl soupeřům za sebou. To, že mi ujížděli ti vepředu, s tím jsi smířený. Proto jsem se snažil najet náskok na začátku, kdy jsem se cítil skvěle, pak už ani gumy nedržely tolik. Sjížděly se, odcházela na nich hrana, která drží motorku. To v kombinaci s vodou zapříčinilo, že jsem musel jet pomaleji.“
A bránit šesté místo?
„Snažil jsem se jezdce za sebou udržet, jak to jen šlo. Věděl jsem, že když se dostane někdo dopředu, tak mu nemusím stačit a on může ujet. Blokoval jsem je, cítil jsem je zleva zprava, vždycky do zatáčky jsem najížděl defenzívní stopu a dařilo se to až do cíle. Jenom Bastianini udělal stejnou věc jako v předchozím závodě na Sachsenringu, kde jsme taky jeli spolu a na poslední dvě kola ujel.“
Uklidnil vás ráno déšť, na který jste se těšil?
„Musím přiznat, že letos jsem byl nervóznější než v předchozích ročnících. Mám tady hodně potenciálních sponzorů, přijel se podívat ministr financí. Lidi v mém boxu jsou tady zajímaví a to vám na klidu nepřidá. Ten stres byl před závodem ohromný.“
Přesto - zvýraznil nakonec déšť vaše šance?
„Dnes by byly šance stejné i na suchu. Nemyslím si, že bychom nebyli konkurenceschopní na suché trati, celý víkend jsme byli kolem desítky a to nepršelo. Nemůžu říct, že by to na suchu byl horší závod.“
Ráno byste šesté místo bral?
„Šestka je skvělá, je to hromada bodů a ty se počítají. Už během závodu jsem hodil za hlavu, že nejsem úplně vepředu, a jel jsem, co to šlo. Snažil jsem se tahat, každé kolo jsem měl na mysli „jeď jeď jeď“, ale rychleji to nešlo. Nemá mě co štvát. Na víc jsem neměl.“
Ministr financí se za vámi byl podívat taky jako budoucí sponzor?
„Ne, jako politik. (směje se) Seděli jsme spolu, probírali jsme různé věci, dával mi rady. Byl přátelský, není to arogantní politik.“
Jaké rady vám může dát ministr financí pro závod?
„My jsme se bavili o životě.“ (smích)
Související články
