Dlouhých 23 let čekali švédští fanoušci F1 na to, aby mohli při sledování svého oblíbeného sportu fandit svému krajanovi. Toto čekání letos ukončil třiadvacetiletý Marcus Ericsson, jenž po několika letech strávených v juniorském šampionátu GP2 dostal příležitost u týmu Caterham. Ten mu však zatím není schopný poskytnout takový monopost, aby se mladý Švéd mohl vyrovnat svému dětskému vzoru a hvězdě ze sedmdesátých let Ronniemu Petersonovi.
Nejslabší tým současné F1 Caterham si v posledních týdnech prošel mnoha změnami. Všechno odstartoval malajsijský miliardář a zakladatel stáje Tony Fernandes, jenž svůj neúspěšný projekt prodal konsorciu švýcarských a blízkovýchodních investorů. V kontextu se změnou vlastníka se kromě potvrzeného odchodu 40 zaměstnanců týmu začalo hovořit i o obměně jezdecké sestavy, přičemž v ohrožení by měla být především sedačka Kamuje Kobajašiho, který na rozdíl jeho švédského kolegy nepřináší týmu velké sponzorské peníze. "Dělat uprostřed sezony tak rozsáhlé změny asi není úplně ideální, noví vlastníci mě ale ujistili, že dělají vše proto, aby se náš tým pozvedl," říká v rozhovoru pro deník Sport Marcus Ericsson.
Máte za sebou prvních deset startů v F1. Jak v polovině vaší premiérové sezony hodnotíte své dosavadní působení?
"Především jsem rád, že se mi splnil sen a že jsem ve formuli 1. S první půlkou sezony jsem docela spokojen a to navzdory tomu, že náš vůz není tak konkurenceschopný, jak jsme si před začátkem letošního ročníku mysleli. Chtěli jsme se pohybovat blíže středu startovního pole, což se bohužel neděje. Z celkového pohledu to ale vidím pozitivně."
V Monte Carlu jste dojel jedenáctý, takže vám nechybělo mnoho, abyste vybojoval historicky první body jak pro vás, tak i tým Caterham. Jak na tento závod s odstupem necelých dvou měsíců vzpomínáte?
"Tento závod pro mě je zatím rozhodně nejsvětlejším momentem mé dosavadní kariéry v F1. Přestože jsem startoval z boxů, takřka vše vyšlo na jedničku. Měl jsem dobré tempo a dokázal jsem využít všech příležitostí. Po dojezdu jsem měl sice trochu smíšené pocity, protože tým Marussia, který je naším hlavním konkurentem, v Monaku oslavil první body, ale pár hodin poté už jsem na tom jedenáctém místě hledal jen pozitiva."
V monackém knížectví jste navíc vzdal hold kariéře tragicky zesnulého vicemistra světa Ronniho Petersona, když jste startoval v helmě, která měla stejné zbarvení jako ta, v níž závodil on. Máte rád historii F1?
"Ano, historie F1 mě zajímá a dívám se do ní docela často. Ronnie Peterson je navíc dodnes ve Švédsku legendou a mým velkým vzorem."
Jste jedním ze dvou jezdců, kteří si odbyli premiéru ve formuli 1. Jak vás ostatní piloti mezi sebou přivítali? Už se cítíte v padoku F1 jako doma?
"Musím přiznat, že mi chvíli trvalo, než jsem si v padoku F1 zvykl. Všechno pro mě bylo nové a s tím, na co jsem byl do té doby zvyklý, se to nedalo vůbec srovnávat. Výhodou ale bylo, že jsem se s řadou jezdců znal už z minulosti, protože jsme spolu závodili v GP2, takže se nedá říct, že bych byl v úplně neznámém prostředí."
Na poměry jezdců F1 jste nadprůměrně vysoký, takže vážíte o něco víc většina vašich soupeřů. Na začátku sezony jste si v souvislosti s tím stěžoval, že kvůli tomu ztrácíte několik desetin na kolo. Máte velké problémy udržovat vaší váhu na minimu?
"Není to pro mě vůbec lehké. V porovnání s mým týmovým kolegou Kamujem Kobajašim mám o deset kilo víc, takže se to logicky promítá i do časů na jedno kolo. Držím sice dietu, ale ani s ní se to nesmí přehánět, protože závody jsou dost fyzicky náročné. Do nějakých zdravotních problémů jsem se na rozdíl od některých mých kolegů nedostal, ale i tak je to nepříjemné. Příští rok to snad už bude lepší, protože se zvýší minimální váhové limity monopostů."
Caterham nedávno změnil vlastníka, což přineslo v rámci celé organizace velké zemětřesení. Tým dokonce muselo opustit 40 zaměstnanců. Nebojíte se, že takový zásah do činnosti týmu v průběhu sezony bude mít negativní vliv?
"Nemá cenu předstírat a tvrdit, že takové změny nebudou mít žádný vliv, protože je zřejmé, že to není ideální. Novým majitelům však důvěřuji a věřím, že mají velkou snahu posunout tým kupředu. Je sice smutné, že nás někteří členové museli opustit, ale takový už je život. Na druhou stranu přišlo i několik nových lidí, kteří mohou přinést nový impulz."
Jste prvním švédským jezdcem v F1 od roku 1991. Jakou máte podporu ve své zemi? Přece jenom, od dob, kdy byla F1 ve Švédsku na vrcholu, uplynula již řada dekád.
"Je pravda, že sedmdesátá a osmdesátá léta, kdy byla F1 u nás dost populární, jsou pryč, ale na druhou stranu měl můj vstup do F1 ve Švédsku velký ohlas. Myslím, že mám doma velmi dobrou podporu a cítím to i na závodech, kde často vídám švédské vlajky. Asi největší podporu bych měl mít právě tady v Německu, protože Hockenheim je Švédsku ze všech okruhů v kalendáři nejblíže."
V juniorských šampionátech F BMW a GP2 jste byl velkým konkurentem českého pilota Josefa Krále. Chvíli jste byli dokonce i týmovými kolegy. Jak na vaše souboje vzpomínáte?
"S Josefem jsem závodil mnoho let a hodně jsme si to užívali. Poprvé jsme se potkali už v motokárách a v roce 2007 jsme spolu tvrdě, ale vždy férově, bojovali o titul v britské formuli BMW. Určitě se jedná o hodně talentovaného jezdce."
Vaší kariéru dlouhodobě podporuje bývalá hvězda šampionátu IndyCar Kenny Bräck, který se v Americe proslavil nejen skvělými výsledky, ale také obří bouračkou, při níž zažil přetížení přesahující 200G. Neuvažoval jste někdy o závodech na amerických oválech?
"Když jsme odstartovali náš společný projekt, jednoznačným cílem byla F1, takže jsme o ničem jiném ani neuvažovali. Nicméně IndyCar je velmi zajímavý šampionát a zejména slavnou pětistovku v Indy bych si jistě rád jednou vyzkoušel. Nyní se však ale výhradně soustředím na F1, protože tu chci zůstat co nejdéle."
Jaké jsou vaše ambice pro zbytek letošní sezony? Myslíte si, že je 10. místo v Poháru konstruktérů pro tým Caterham reálné?
"V tuto chvíli je to pro nás hodně obtížné, protože náš vůz nyní zaostává. Nicméně po letní přestávce plánujeme nasadit nějaké novinky, od kterých si toho hodně slibujeme. Pro mě osobně je důležité, abych se i ve druhé polovině sezony postupně zlepšoval a představoval větší hrozbu jak pro mého týmového kolegu, tak pro oba jezdce Marussie."
