13. září 2007 • 00:00

Děti se ptaly, proč bourá

Autor: lex



PRAHA - Odpovídal novinářům, ale víc se Giancarlo Fisichella bavil, když odpovídal dětským pacientům na transplantační jednotce Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol. Závodil s nimi také s formulí 1 na dálkové ovládání. Kdo byl lepší? Děti, které dostaly odměny od hlavního sponzora stáje Renault i kliniky - finanční instituce ING. Byl uvolněný, při každé otázce se smál. A to mu děti dávaly zabrat snad ještě víc než novináři. Třeba když se jej osmiletý klučina ptal, kolik má za sebou ve formuli 1 nehod. "Nikdy jsem to nepočítal a raději se nechystám," říkal Fisichella. "Jednou jsem měl opravdu velkou nehodu v italské Monze, když mi selhaly brzdy. Nebo dva roky zpátky mi z monopostu ulétlo křídlo..." Že by byl mladý "zvědavec" spokojený? Vůbec ne. "To asi máte špatné mechaniky, ne?" Sál, který dětští pacienti vyzdobili kresbami monopostů formule 1, vyplnil bouřlivý smích. Usmál se také Fisichella, když mu překladatelka řekla, nač se chlapec ptá. "V mechanicích chyba není, formule 1 je moc nebezpečný sport. Pokaždé, když sednu do auta, mají v rukou můj život a musím jim věřit," vysvětloval. V nemocnici byl také přijat do kmene Motolů a od dětí dostal indiánské jméno Mazá Taté (Železný vítr). Zatímco s novináři často komunikuje úsečně a ve frázích, před dětmi se Fisichella rozmluvil. Sám dvě má. "Povídat si s dětmi v nemocnici pro mě bylo důležité a jsem moc rád, že mě přijaly. Mám rodinu a není na světě nic, co by pro mě bylo důležitější než jejich zdraví a radost," řekl Fisichella.

Témata: 
Články odjinud


Články odjinud