Závodník, od pasu dolů ochrnutý po úrazu při exhibici, dělá v léčení pokroky, už jezdí sám na vozíku a těší se na Vánoce, které možná prožije doma.
Dny zraněného jezdce jsou jeden jako druhý, ale jeden zásadní posun v nich nastal.

„Předevčírem jsem začal sedět bez držení. Dovedu si taky vylézt z postele do vozíku a zpátky. Díky tomu jsem daleko soběstačnější než dřív a už je to celé o něčem jiném, mám z toho daleko lepší náladu,“ reaguje radostně.

Stále leží v pražské nemocnici v Motole, kde se sestrami protahuje oslabené nohy a posiluje břicho. Čeká na další operaci, při níž mu doktoři ještě víc zpevní páteř. Už taky zná program na polovinu příštího roku. Přesune se do kladrubského ústavu, kde bude rehabilitace pokračovat.

Zatím se mladík snaží udržovat v dobré náladě. V nemocnici minulý měsíc oslavil sedmnácté narozeniny a nechal si tam donést knížku Kmotr, jenže ji prozatím odložil. Čtení ho totiž unavovalo. Raději je ve spojení s přáteli prostřednictvím internetu, sleduje televizi nebo trénuje na vozíku.

„Jezdím na něm i na vzduch, ale ne moc často, venku je přece jen zima. I tak je to ale mnohem veselejší. Nemusím hlavně pořád zvonit na sestry, když něco chci. S nasazením krunýře třeba potřebuju pomoct, spoustu věcí už ale zvládnu sám. Jen nesmím být moc hrrr, dokud nebudu mít páteř zpevněnou úplně.“

Zvládl mimo jiné v minulých dnech přátelům na internetu oznámit, že je zasnoubený. To byla pouze domluvená recese, pomoc přítelkyně však zraněný jezdec oceňuje. „Být v sedmnácti zasnoubený by asi bylo dost rychle. Přítelkyně ale za mnou jezdí a moc mi pomáhá. Bál jsem se, jak bude na můj úraz reagovat, zvládáme to však dobře. Pokud jsou krize, tak jenom kvůli té vzdálenosti, která mezi námi je,“ popisuje Šembera.

Od 19. září, kdy havaroval při exhibičním závodě pitbiků, prodělal už tři operace: jednu bezprostředně po úrazu a další dvě, při nichž dostal šrouby na zpevnění páteřních obratlů. Teď čeká na další.

Do Brna, odkud pochází, se možná podívá na vánoční svátky, pokud ho doktoři pustí. A pak zamíří už rovnou do Kladrub. Prognózy jsou nadále opatrné, Šembera ale po zlepšení a samostatném sezení na vozíku věří, že léčba bude pokračovat až k uzdravení. Přiznává, že se mu občas zdává o motocyklech. V televizi sleduje závody, studuje výsledky na internetu. Další jezdci ho stále navštěvují v nemocnici. „Štve mě, že na závodech nemůžu být, ale pořád věřím, že jednou tam zas budu lítat mezi nima.“