ROZHOVOR | Medaili za nejlepší běh by sice dal svému soupeři Yohanu Blakeovi, nejrychlejším mužem olympijského finále stovky však byl znovu jamajský sprinterský fenomén Usain Bolt. „Tohle je první krok k tomu, abych byl legendou,“ říkal po druhé nejrychlejší stovce historie za 9,63 sekundy. „Je pro mě příjemné ukázat světu, že jsem pořád nejrychlejší a nejlepší.“
Ke kamerám přistoupil s vlajkou okolo krku a tretrami v rukou, po dlouhých desítkách minut však jamajský sprinter Usain Bolt končil v chladu noci svou pouť už v bundě a teplákách vytažených ke kolenům.
A opakoval: „Jsem spokojený. Tohle ale byl pořád jen první krok k tomu, abych se stal legendou. Ještě musím zopakovat vítězství na dvoustovce.“
Říká se, že obhajovat triumfy je těžší. Souhlasíte?
„Ano, bezpochyby je to těžší než cokoli jiného. Když se dostanete na vrchol, jste tam a líbí se vám tam. Pracujete, užíváte si to a někdy pak ztratíte ten správný pohled na věci, protože každý vás velebí a říká vám, že jste skvělý. Na jamajské kvalifi kaci mě dvakrát porazil Yohan Blake. To otevřelo moje oči. Byl to pro mě budíček. Jako by zaklepal na moje dveře a řekl: Usaine, prober se! Já jsem připraven na Hry. A co ty? Říkal jsem si: Usaine, toho chlapíka musíš porazit. Sedl jsem si se svým koučem a řešili jsme, co musím změnit. Přijel jsem sem se sebedůvěrou. Díky za ten budíček. Znovu jsem se začal soustředit.“
Právě kvůli prohrám o vás mnoho lidí pochybovalo, sám jste navíc říkal, že do Londýna jedete s formou na 95 procentech. Je proto pro vás tenhle triumf ještě sladší než v Pekingu?
„Ano, hodně to pro mě znamená. Mnoho lidí o mně pochybovalo. Říkali, že nevyhraju, že nevypadám dobře. Hodně se o tom mluvilo. Je pro mě příjemné ukázat světu, že jsem pořád nejrychlejší, nejlepší. Znamená to pro mě hodně.“
Navíc jste zaběhl druhý nejrychlejší čas historie 9,63 sekundy. Byl to perfektní běh?
„Neodpovím ano, protože kouč řekne ne.“
Pomyslel jste na světový rekord?
„Pomyslel jsem na něj až příliš daleko v závodě. Když jsem se podíval na hodiny, bylo moc pozdě. Ale mám druhý nejrychlejší čas historie, jsem nadšený.“
Jak se vám tedy běh povedl?
„Start nebyl moc dobrý, ale trenér mi říkal, že jsem v něm nikdy nebyl moc dobrý, takže nemělo smysl se tím moc zabývat. Po semifi nále jsem si věřil, nohy byly dobré, provedení běhu taky. Musel jsem se dostat na padesátku, a pak jsem se nechal nést davem.“
