Nadešla éra technologického dopingu. Bez nadsázky. Na olympiádě v Pekingu je více než kdy předtím vidět, jak sportovcům pomáhají k výkonům speciální materiály.
Kromě revolučních a zároveň nejdiskutovanějších celotělových plavek jde i o atletické boty, dresy či cyklistické vybavení.
| Další materiály, které změnily sport |
|
Žraločí plavky Ian Thorpe v roce 2000 na olympiádě v Sydney přispěl k revoluci, když se představil v dlouhých plavkách. Rychlodres s kapucí Americká sprinterka Marion Jonesová a Australanka Cathy Freemanová se na olympiádě v Sydney zahalily do „rychlodresů“ s kapucou od firmy Nike, jménem Swift Suit. Hliníková tyč V roce 1957 Bob Gutowski, americký skokan, využil místo klasické bambusové tyče hliník. Dres z plastů Australský maratónec Steve Moneghetti vyběhl na olympiádě v Sydney v dresu vyrobeném z materiálu získaného recyklací plastových lahví. Podle firmy Nike chladil tělo mnohem lépe než ostatní textilie. Řada běžců ale dres nepřijala, ze senzačního objevu měli obavy a bály se o zdraví. |
Pokud někdo skočí do bazénu jen s oholenou kůží na celém těle, nemá nárok. Tato vychytávka, která ještě před deseti lety rozhodovala o medailích, je nyní stejně samozřejmá jako pět kruhů ve znaku olympiády.
Teď letí futuristické oblečky. Vrcholný výrobek firmy Speedo s názvem LZR Racer byl vyvíjen společně s experty z NASA. Nejde o placebo efekt, ale o prokázaný účinek, který trénovaného jedince posune za hranice možností.
Celotělové plavky dokáží zmenšit odpor vody až o čtvrtinu. Za půl roku na trhu se postaraly ještě před olympiádou o 38 světových rekordů, na Hrách do této chvíle přibylo během tří soutěžních dnů dalších šest nejlepších časů.
„Když jsem v nich skočil do vody, připadal jsem si jako raketa,“ popsal svou první zkušenost s LZR Racer hvězdný Michael Phelps. „Je to něco nadčasového. Minimalizují kontakt s vodou a přitom enormně zvyšují efekt záběru,“ dodal americký plavec.
O tom svědčí i fakt, že firma Nike dovolila sportovcům, které má pod smlouvou, závodit v průběhu olympiády s konkurenčním výrobkem.
Česká výprava plave v podobném modelu značky Arena, který však tak dobré vlastnosti nemá. Pouze Jana Klusáčková-Myšková si zařídila novinku od Speeda už s dostatečným předstihem.
„A ten rozdíl byl cítit. Je to úplně jiné plavání,“ tvrdila už před olympiádou kraulařka. Její kolega Květoslav Svoboda však optimismus nesdílí. „Náš sport už není hezký, teď je to o technologii a nepozná se, kdo má jaký cit pro vodu,“ řekl deníku Sport.
Mezinárodní plavecká federace (FINA) zatím plavky nezakázala. I když o tom uvažovala a připustila, že na sto metrech může nový model ušetřit až půl vteřiny.
Nepřímo se tak jedná o dosud nepostihnutelnou formu „dopingu“. Skvělých výkonů totiž dosahují i nijak výjimeční plavci, kterým stačí k úspěchu jen velká muskulatura, která přebije techniku.
Bazén však není jediným místem, kde probíhá „průmyslová sportovní revoluce“. Jednou z nejstudovanějších věcí byl před olympiádou i asfalt na silnicích v Pekingu.
Vědci totiž přišli na to, že pokud maximálně prozkoumají povrch v čínské metropoli, mohou maratoncům vyrobit obuv, která je na nejdelší trati zrychlí až o čtyři minuty.
Klíčem k zázraku je stejný princip jako v bazénu. Minimalizace třecích ploch při dotyku obuvi s podložkou plus zlepšení pružnosti a ohebnosti podrážky.
Česká favoritka v soutěži oštěpařek Barbora Špotáková má zase tretry vyrobené ve speciální laboratoři v Oregonu. Při odhozu náčiní se může těžší botou zapřít a má tak vetší oporu.
Vedle ní bude na atletických oválech budit velký rozruch i sprinterský model Nike Swift Suit, v němž vyběhne na trať stometrového sprintu jamajský rychlík Asafa Powell.
Tento model má rovněž snižovat tření. Jeho obdobu oblečou i silniční cyklisté na trati časovky, či dráhaři. Všem má usnadnit překonávání odporu vzduchu až o 80 procent. Je však nepravděpodobné, že by i tyto novinky způsobily stejný boom jako revoluce v bazénu.
