I řekli si na fotbalovém svazu: „Když už nám ta Dáša pískala to olympijské finále a tady se to provalilo, musíme se k tomu postavit čelem.
Prostě ji pozvěte na středu na Strahov. Dáme jí kytku, řekneme jí, jak ji máme rádi a bude pokoj. (Dagmar Damková, česká rozhodčí, řídila finále ženského olympijského turnaje na OH v Pekingu. A podle mínění řady expertů doslova excelentně – doma ovšem mezi preferované sudí nepatří.)
Tak si předseda svazu, komise rozhodčích a pár dalších důležitých mužů včera oblékli své nejlepší šaty. Z rozpočtu koupili velikou kytku a čekali… Čekali, čekali a při tom čekání slovo dalo slovo a začali pochybovat, na kdy ji vlastně pozvali.
„Já ji nezval,“ řekl Pavel. „Já taky ne,“ přidal se Pepík. „My taky ne,“ volali všichni. Prostě všechno bylo perfektní, jen tu nejdůležitější osobu zkrátka nikdo nepozval.
Co teď? Ta ostuda. „No nic. Napíšeme jí mail, že za týden v úterý, ne?“ padl návrh. „Tak jo,“ souhlasili všichni. A tentokrát tu Dášu vážně pozvali.
Jen se holka, protože je učitelka, musí uvolnit z práce. A kytka? Ta asi uvadne. Nevadí, koupí se nová. Tak holt zase za týden…
Nevěříte? Věřte!
