Je unikátním sportovcem a to nejen díky tomu, jak skvělý je na prkně s kolečky. Profesionální skateboardista Maxim Habanec (25) totiž dokáže dokonale prodat nejen sám sebe, ale i své projekty, jako je Skate of Mind, sportovně-cestovní dokumentární série, a zároveň tak dokáže zpropagovat sport, který miluje. Na konferenci SportForum pořádané deníkem Sport prozradil, tajemství svého úspěchu a sklidil velký aplaus od účastníků akce.
Kdy přišel ten moment, že jste se rozhodl vybočit z řady většiny sportovců a začal jste natáčet úspěšné projekty ze skateboardového prostředí?
„Pro mě byla zlomová chvíle, když jsem si uvědomil, že můžu vyhrávat závody, ale to vítězství trvá jenom ten jeden rok. Další rok už to vyhraje třeba někdo jiný a na toho předešlého šampiona se zapomene. Je na čase vytvářet něco hodnotnějšího a dlouhodobějšího. Právě proto jsem začal s tím obsahem, protože ten tu zůstane a nebude ho nic nahrazovat. Navíc mi to nebere žádný čas z přípravy na závody. Večer si vytvářím své projekty místo toho, abych se díval na filmy.“
Opravdu to jde časově tak naplánovat, že neošidíte tréninky?
„Většinu projektů připravujeme přes zimu, abych měl čas na přípravu na závodní sezonu. Jsem schopný trénovat dvě až tři hodiny denně, a pak už jsem unavený, takže mi celý den zbývá na to, dělat něco hlavou.“
Nemáte strach, že přijde chvíle, kdy už nebudete mít nápady na nové filmy a projekty?
„Nápadů je zatím hrozně moc, ale pro mě je nejdůležitější motivace, abych neztratil chuť to dělat. Mě nemotivuje ten výdělek, ale že dostanu nápad a můžu ho zrealizovat. Dokud je tedy motivace, tak budou i nápady.“
Kde se ve vás bere tolik kreativity?
„Mám to trochu v povaze a kolem sebe i hodně kreativních lidí z různých oblastí.“
Jak vám pomáhá dlouholeté partnerství se společností Red Bull?
„Podporují mě v tom, co dělám a vytvářím. Naučili mě, že sponzoring není jednostranný. Jde také o trvalý rozvoj sportovce, realizaci vizí a nápadů, sportovec je producentem svých projektů. Když jsem kdekoliv v cizině, se vším, co potřebuji, mi pomůžou tamní pobočky Red Bullu.“
Poradíte ostatním sportovcům, jak mají vybočit z řady a lépe se prezentovat, aby zaujali fanoušky tak jako vy?
„Především samotné závody jsou pořád důležité. Člověk tak dostane legitimitu, že jeho výkony jsou dobré. Postupně je ale dobré na tom stavět další věci, které je přiblíží těm lidem a propagují tak i svůj sport. Když dělám své projekty, nepřemýšlím nad tím, že chci propagovat pouze sebe, ale celkově i skateboarding. Hodně lidí mi píše, že díky mým videím začalo skateovat nebo se k tomu vrátili, což je skvělé.“
Na olympijských hrách 2020 bude mít skateboarding premiéru. Už si v hlavě připravujete plány, jak lidem předvést krásu vašeho sportu?
„V mém kalendáři je to ještě daleko, ale blíží se to. Doufám, že ten obraz skateboardingu bude pozitivní, ale na tom nebudu pracovat pouze já, ale například i média. Jde o to, jak to celý svět přijme, jako nový olympijský sport. Snad to bude tak pozitivní jako v případě Šárky Pančochové na snowboardu.“
Co nyní chystáte pro lidi?
„Natáčíme film Cesta kolem světa a chystáme k tomu i fotoknihu od fotografa Lukáše Wagnetera. Ty nejlepší snímky si schováváme a nedáváme je na Instagram, ale budou v té knize. Bude to v takovém nákladu, aby to všechno zmizelo. Taková hezká sběratelská edice. Pro mě je dneska zvláštní vlastnit něco vytištěného.“
Na konferenci Sportforum jste dorazil z Dubaje, kde jste si poranil pravou ruku. Co se vám stalo?
„Poslední den natáčení jsem na prkně přecenil své schopnosti. Celé dva měsíce natáčení nám ale naštěstí vše vycházelo. Jsem vděčným, že jsme v pohodě dorazili domů, akorát mám asi zlomený palec, ale jezdit na prkně můžu i tak.“
