Rozjížďkami začíná ve čtvrtek v Miláně rychlostním kanoistům světový šampionát. Šampionát, na kterém půjde ale především o to dostat se na olympiádu do Ria de Janeiro. Jedním z velkých adeptů na dosažení tohoto cíle je kanoista Martin Fuksa. „Myslím, že kdybych jel svůj standard, co jezdím posledních pár let, mělo by to klapnout,“ věří teprve dvaadvacetiletý závodník.
Čtyřkajak Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál, Jan Štěrba slavil úspěch už na olympijských hrách v Londýně před třemi lety. Ve stejném složení teď bude bojovat o účast v Rio de Janeiru, kde by čtveřice ráda ještě vylepšila třetí místo. Na rozdíl od dalších posádek na to má ale jediný pokus a to právě na mistrovství světa v Miláně. „Co se má stát, se stane. Oproti jiným sportů je to nešťestné, ale všichni to mají stejné, takže se to pokusíme zvládnout,“ poznamenal Štěrba.
Čeští rychlostní kanoisté ale mají na co navazovat. Pokud by se jim podařilo v Itálii zopakovat loňské výsledky, pro Rio by zajistili sedm míst. Vždyť v Moskvě získal titul mistra světa Josef Dostál na singlkajaku a slavil také ve čtyřkajaku. Stříbro na olympijském kilometru vybojoval Martin Fuksa. Na pátém místě skončili deblkanoisté Jaroslav Radoň a Filip Dvořák.
Zatímco čtyřkajak a deblkanoisté už k olympijské atmosféře přičichli, pro Fuksu by byla účast v Riu premiérou pod pěti kruhy. A sám závodník věří, že to může vyjít. „Myslím, že jsem ve výborné formě, já jsem celý rok ve výborné, takže pohodička,“ usmíval se před odjezdem do Milána. „Žádné výkyvy nemám, jedu pořád a uvidíme, jak to dopadne tam.“
Týden před šampionátem si nepřipouštěl nervozitu, důležitost závodu si ale moc dobře uvědomoval. „Je to určitě nejdůležitější závod, který jsem kdy jel. Ale snažím se si to nepřipouštět. Půjdu do toho jako do každého jiného závodu, a buď se to povede, nebo ne,“ řekl dvojnásobný medailista z loňského MS.
Zásadní tedy bude na zrádné milánské trati neudělat chybu. „Myslím, že když pojedu svůj standard, co jezdím posledních pár let, mělo by to klapnout. Ale je to sport, začíná se od nuly,“ uvědomuje si rodák z Nymburku. Italskou trať ale příliš dobře nezná, ještě nikdy na ní nezávodil. „Proto jsem tam byl s taťkou na jaře týden potrénovat, a přišlo mi to v pohodě. Mrzí mě jen, že tam není vratný kanál. Rozjíždějící se lodě nám budou dávat vlny, nemám to moc rád, ale to bude mít každý. Záleží na tom, kdo se s tím jak popere.“
