PŘÍMO Z LONDÝNA | Během několika dní slaví kajakářka Kateřina Kudějová už druhý titul. Minulý týden ve čtvrtek složila bakalářské zkoušky na VŠE a v sobotu vyhrála v Londýně mistrovství světa. „Musím říct, že pro mě ty státnice byly rozhodně těžší než mistrovství světa. Před státnicema jsem byla mimo, nebyla jsem schopná pádlovat. Na tréninky jsem ani nemusela chodit, to bylo úplně zbytečný,“ popisuje pětadvacetiletá reprezentantka.
Jak si teď užíváte vítězství na mistrovství světa?
"Jsem šťastná. Bylo mi před závodem blbě, bolí mě ruce, ale zvládla jsem to i tak. Je to super."
Jela jste čtvrtá od konce. Věděla jste už po své jízdě, že by to mohla být medaile?
"Když jsem dojela, tak jsem si říkala, že to je skvělý čas a byla jsem šťastná. Říkala jsem si, že to bude možná i na první místo."
Opravdu?
"Ano. Protože se hodně chybovalo, trať byla těžká. I když mně to tak nepřišlo, protože jsme to trénovali. Věděli jsme, že tady můžou postavit těžkou trať. Já jsem se včera ani nešla kouknout na předjízdu, protože mi nebylo nejlíp. Ale když se ostatní vrátili, tak mi říkali: Tahle trať, ta je pro tebe jak dělaná."
Popište své emoce, když jste už věděla, že jste mistryní světa.
"Já jsem byla ještě víc šťastná, když jsem dojela a věděla jsem, že to bylo bez chyby. Jízda byla dobrá a rychlá. A když jsem stála tam a vyhrála, tak to bouchlo pořádně. Super pocit."
Moc to na vás nebylo vidět. Nedáváte své emoce navenek znát?
"Jsem spíš klidnější typ. Nedávám to najevo, ale myslím, že teď jsem to dala víc než kdy jindy."
Jak vám to zní: Kateřina Kudějová, mistryně světa?
"Nemůžu tomu furt uvěřit."
Když vám nebylo dobře, brala jste to po ME v Německu, kde jste také byla nemocná a nakonec měla bronzovou medaili, jako znamení?
"V úterý, když se trenér dozvěděl, že začínám být nemocná, tak říkal, že by mi tu klimu na pokoji měli pustit ještě víc." (směje se)
Prožíváte teď snové období? Vysokoškolský titul, teď titul na MS.
"Ve škole mi to tak moc nevyšlo, protože jsem to neudělala napoprvé v červnu. Ale vyšlo to teď, to byla bomba. Trochu jsem věřila, že by to mohlo vycházet, a když jsem začala být nemocná, tak to tomu přidalo. Před jízdou jsem měla ztuhlé ruce, nevěřila si, ale pak to jelo."
Byly pro vás těžší státnice nebo titul mistryně světa?
"Musím říct, že pro mě rozhodně státnice. Před nima jsem byla mimo, nebyla jsem schopna pádlovat. Na ty tréninky jsem ani nemusela chodit, to bylo úplně zbytečný. Když jsem to měla za sebou, tak to na tréninku to hned bylo vidět, že to je něco jiného."
Byl to pro vás náročný rok?
"Loni jsem byla znechucená, zastavila jsem se, věděla jsem, že ty závody nejsem schopna dotáhnout do konce, i když na to mám. Teď začala sezona, začalo to jít, na nominaci jsem ani nečekala, že to vyjedu, protože jsem se v zimě hodně učila. Moc jsem netrénovala. Pak na nominaci jsem se bála, ale nakonec jsem ji vyhrála. Zlomilo se to, na ME ani nevím, jak se to stalo, teď je to super…"
Vloni jste se málem rozešli s trenérem Jiřím Prskavcem. Co se tam přihodilo?
"Můj trenér je hodně na tu dřinu. A nedokáže úplně pochopit, že mně spíš vyhovuje volno. Ale letos na mě vůbec netlačil. Trénovala jsem, když já jsem potřebovala, když jsem věděla, že to je zbytečné, dala jsem si volno a učila se. A takhle to fungovalo."
Teď už budete mít víc klidu na vodní slalom, když už máte školu dodělanou…
"Ne, tak je jasné, že mám rok připravit se na olympiádu, což bude skvělý, že se nebudu muset do noci učit, to bude super. Jenže zase si říkám, že jsem na to zvyklá, a že když se budu připravovat jen na jednu věc, nemuselo by mi to prospět. Pak se na to člověk uváže, a když to nevyjde, tak nevyjde všechno. Kdybych si dala něco vedle, tak si můžu říct: No, tak to nevyšlo, ale zvládla jsem vedle toho i něco jiného. A to mě bude těšit. Takže spíš teď přijedu domu, promluvím si o tom s našima a rozhodnu se, co budu dělat dál. Zkusila bych třeba zkoušky daňového poradce. To jsem ale teď zjistila, že je dost náročné a musí se opakovat každé dva roky a je to dost drahé, takže úplně nevím."
