PŘÍMO Z LONDÝNA | Ten rozdíl pozná člověk, který tady byl před třemi lety na olympijském závodě, okamžitě. Místo modré a růžové olympijské barvy jen šedivé břehy. Místo tribun pro několik tisíc diváků pouze jediná kovová pro zhruba stovku fanoušků, zbytek zájemců o závody ve vodním slalomu se může poskládat na přírodní tribunu v podobě kopce porostlého trávou. Zato zeleně je tady víc, než při jízdě olympijského kolotoče.
To jsou asi největší změny. Změny, které vnímá ale spíš fanoušek, než samotní závodníci. Ti totiž olympijský kanál v podobě, v jaké je i během mistrovství světa o tomto víkendu, znají už z předolympijských testů a soustředění.
„My jsme v tom areálu byli několikrát před olympiádou, takže jsme neměli jenom ten dojem toho olympijského megastadionu. Ale změnili to tady. Dřív tady okolo tratě nebyly žádné přírodní tribuny, povyrostla jim tady tráva. Byly tady plochy, které na poslední chvíli před olympiádou vyasfaltovali, aby tam mohla parkovat auta, to po OH dali zase pryč a je tam krásná tráva,“ popisuje ty největší rozdíly kanoista Stanislav Ježek, jehož cesta letošním mistrovstvím světa skončila už v semifinále, na OH 2012 skončil na stejném kanále pátý.
Zcela logicky se změnil také divácký zájem. Zatímco při olympiádě byly tribuny obsypané lidmi, při mistrovství světa jich bylo podstatně méně i na menších tribunách. Ježek se tomu ale moc nediví. Z pohledu běžného diváka má totiž k areálu své výhrady. „Na to, kolik se tady utratilo peněž, se to pro tu širokou veřejnost, která nejezdí na vodě a přijde se na to podívat, mohlo udělat líp,“ je přesvědčen jeden z organizátorů závodů Světového poháru v pražské Troji.
Zásadní nevýhodou je podle něj to, že se lidé nedostanou přímo k vodě, musí chodit pouze po cestičkách, ze kterých dovnitř kanálu není tak dobře vidět. „Mají tady takové hloupé pravidlo, že mimo cestičky, které jsou ještě dost daleko od kanálu, se nemůžou jít podívat k vodě bez plovací vesty,“ přibližuje Ježek. „Ale jinak myslím, že je to tady pěkný,“ dodává závodník, který ve svých 38 letech viděl už hodně vodáckých kanálů.
Oproti olympiádě je kanál barevně nevýrazný. Modrou a růžovou barvu olympijských Her vystřídal jen šedý beton. „Ale když jsme tady byli předtím, tak to byl taky šedivý beton. Pak jsme tady jezdili, když to začali přetírat a říkali jsme si, že je to blbost, že tam ta barva stejně nevydrží… No a pak to zase museli pracně sundávat. Ale to jsou ty kulisy, který jsou k tomu velkýmu divadlu potřeba. Aby to bylo pěkný.“
Další kulisa, které se v areálu zbavili, byl ďolík, který se v době dešťů změnil v malé jezírko. Ten zde ještě během OH byl, při mistrovství světa stál na stejném místě VIP stan. „Když jsme to tu před olympiádou viděli, tak jsme se smáli. Nevěděli jsme, proč je tam takový ďolík, do kterýho, když pršelo, stíkala voda. Oni to obehnali ještě takovým malým řetízkem a dali tam cedulky, že tohle je zachovaná divoká příroda a tam že stále může být ten divoký život. Takže to, že se o něco nestarají, umí prodat,“ uzavírá Ježek.
