PŘÍMO Z IZRAELE | Znakařka Simona Baumrtová je na ME v krátkém bazénu v izraelské Netanji na cestě zpátky na stupně vítězů, které se jí dva roky vyhýbají. Do čtvrtečního finále postoupila z druhého místa za neúnavnou Maďarkou Katinkou Hosszúovou.
Jaké bylo semifinále?
„Řekla bych, že hodně nervozní. Jedete naplno, ale vědomí máte, že úplně nemusíte. Rozjížděla jsem poměrně pomalu, hlídala jsem si Káču Listopadovou, která je výborná pod vodou. Jsem ráda, že to takhle skončilo. Čas je super, po dvou letech nejlepší. Škoda, že už teď to nebylo pod padesát sedm, ale snad zítra…“
Jak se vám plavalo ve srovnání s ranní rozplavbou?
„To bylo hodně podobné. Oboje bylo nervozní. Kdyby to nedopadlo, tak je to hodně blbý, doufám, že finále bude lepší.“
Ověřila jste si hned první den, že jste po dvouletém trápení zpátky ve špičce?
„Pochybnosti mám pořád. Mám to v hlavě, rok a půl se mi nedařilo. Myslím si, že i kdyby se mi tenhle šampionát povedl, furt tam budou myšlenky, že se mi rok a půl nedařilo. Věřím, že když se mi povede tady to, tak to bude nastartované na dlouhou Evropu a snad i na olympiádu. Pokud olympiáda dopadne dobře, tak budu hrozně ráda, že ty dva roky byly takové, jaké byly.“
Co jste v posledních měsících změnila?
„Musela jsem změnit něco, protože se nedařilo. To bylo víc věcí, hodně přístup s tátou jsem musela změnit.“
V jakém směru?
„Mentálním… To není konkrétní věc, muselo se jich změnit víc v návaznosti na sebe.“
Co vám váš otec a zároveň i trenér Tomáš Baumrt po závodech říkal?
„Že to nečekal. Napsal mi zprávu ve smyslu perfektní, super, skvělý, hurá! Teď mi řekl, že bych měla plavat podobně jako ráno.“
Jak poplavete ve finále?
„Doufám, že rychleji. Hodně se zlepšila Polka (Tchorzová). Katinka je jasná. Má prostě svěťák, má čas 55,0, na 55,0 teď nemám. Já budu strašně ráda, když se mi podaří plavat kolem 56,50, to by bylo strašně super, udělám pro to všechno.“
