Je to příběh, z kterého mrazí na zádech. Veslař Ondřej Synek byl vloni na jaře na hraně konci kariéry kvůli zlomenému obratli. Z olympiády v Riu přesto přivezl bronz a v neděli na MS v americké Sarasotě zarazil do dějin další zlatý kolík. Vyhrál svůj pátý titul mistra světa a vyrovnal dosavadní rekord Novozélanďana Mahého Drysdalea a Němce Petera-Michaela Kolbeho.
Kdo nikdy neseděl za vesly, nepochopí, co je to za strašnou dřinu. Ondřej Synek přesto dojel pro svůj pátý titul mistra světa s náskokem celé lodi. S úsměvem na znavené tváři zvedl obě ruce nad hlavu. „Je to úplně úžasný,“ prohlásil do telefonu pro deník Sport jen pár desítek minut po závodě, když čekal na dopingové kontrole.
Co jste prožíval v cíli, když jste získal páté zlato a dotáhl se do čela historických tabulek?
„Já jsem chtěl v tomhle dotáhnout Drysdalea, byl vždycky o krok přede mnou. Dvě olympiády asi nevyhraju, ale na mistrovství světa jsem ho dorovnal. Jsem rád, že se mi to povedlo popáté. Není to jednoduché. První titul bolí, pátý bolí pětkrát víc… Nejsem nejmladší, musím s tímhle počítat. Trošku jsem tomu přizpůsobil trénink. Trénoval jsem hodně, o to víc odpočíval, regeneroval.“
Je triumf o to sladší po zklamání z prestižní regaty v Lucernu, kde jste, i kvůli potížím se zuby, dojel v červenci ve finále poslední?
„V Lucernu mě všichni odepisovali, tam jsem měl problém se zuby. Ale věřil jsem si. Všichni favorizovali Zélanďana, který dojel pátý. Že měl problémy se žebry? To vůbec nevím, ale to k tomu sportu patří. Já měl vloni problémy se zády a nikdo se mě na nic neptal.“
Bylo to pro vás po loňských trablech se zády to sladší?
„Jo, určitě… Já jsem rád, že můžu pokračovat ve sportu. Vloni na jaře jsem mluvil s (věhlasným fyzioterapeutem) Pavlem Kolářem a říkal, že můžu i skončit. Jsem rád, že se to takhle vyřešilo, mojí pílí a vytrvalostí. Musím poděkovat všem fyzioterapeutům, co se o mě starají.“
V závodě byl vaší jedinou konkurencí Kubánec Ángel Fournier Rodriguez, kterého jste utrhl 750 metrů před cílem, byl to plán?
„Já jsem ho zkoušel i na kiláku, ale tam jel se mnou. 750 metrů do konce jsem si řekl, že to zkusím víc. Podařilo se mi ho trošku nalomit, už jsem si říkal, že není na co čekat. Tam se to rozhodlo a bylo hotovo.“
Do cíle jste pak dojížděl s náskokem celé lodi, jaké to bylo?
„Já jsem si hlavně věřil. Zlomilo se to v semifinále, kdy jsem zajel dobrý závod se Zélanďanem. Věděl jsem, že když si je přivezu 250 metrů před cílem, mám na to finišovat a zlomit je. Je to o tom sebevědomí. Nakonec jsem 250 metrů do cíle věděl, že už to udržím. Byl jsem hodně před nimi a mě jsem sílu. Dneska byly zvláštní podmínky. Foukalo z boku a po jízdě, nebylo na co čekat. Rozhodovaly zkušenosti, napálit a jet, co člověk vydrží. Kubánec mě dojel, ale podařilo se mi ho odrazit.“
Jde si i při té strašné dřině užívat poklidnější finiš?
„Já jsem si užíval celý závod, byl jsem furt na špici, jelo se mi dobře. Neměl jsem žádnou krizi. Celý závod byl pěkný, vlastně všechny závody tady. Jen v rozjížďce jsem bojoval s vedrem, nebyl jsem aklimatizovaný.“
Podle tradice, kterou jste pomáhal zakládat, vás pak soupeři na stupních vyzvedli nad hlavu. Nemuseli jste to ale bronzového Brita Barrase, medailového nováčka, učit?
(úsměv) „Nějak se k tomu moc neměli, Brit je novej. Pak si novináři řekli, ať mě zvednou. Já na to extra nejsem, i na to zahalování do vlajek, což je hrozná móda. Ale jdu s dobou! Bylo moc hezký, když za mnou pak po závodě přišli všichni z výpravy na plato a fotili jsme se. Super. Hlavní oslavy ale ještě přijdou…“
Umíte si teď, jako pětinásobný mistr světa, představit útok na šestý titul?
„Asi si to dokážu představit, ale je to další rok práce. Nejde to říct takhle dopředu. Za týden mi bude pětatřicet, je to taky znát. Jsem tady nejstarší. Bejvávalo to jednodušší…“
Počítáte do budoucna opět s vaším životním soupeřem Mahé Drysdalem, který si dal v letošní sezoně poolympijskou pauzu?
„Drysdale mi včera vtipně psal, jestli má smysl vstávat z postele a jít se na mě koukat. Ten to sleduje, začal trénovat v květnu. Na příští rok se připraví a bude se chtít vrátit.“
