ROZHOVOR | VIDEO | Jako první česká sportovkyně pojede Štěpánka Hilgertová na šesté letní olympijské hry. Před ní se totéž podařilo veslařům Jiřímu Ptákovi a Václavu Chalupovi. Lyžařka Kateřina Neumannová zvládla vedle pěti zimních Her jedny letní na horském kole. Čtyřiačtyřicetiletá kajakářka si vybojovala nominaci na jediné místo pro Londýn 2012 v posledním díle nominačního klání na kanálu u Českých Budějovic.
„Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit, tak mi dejte chvilku,“ říkala na břehu dvojnásobná olympijská vítězka. Předtím se ještě na vodě objímala s manželem a trenérem Lubošem a nevěřícně si zakrývala oči.
„Po posledních třech letech, kdy se mi zejména na mezinárodním poli příliš nedařilo, jsem strašně bojovala s vlastním sebevědomím. Pořád jsem měla z tréninků a některých jízd pocit, že jsem konkurenceschopná, ale ty zásadní závody mi nevycházely a hodně mě to sráželo.“
Co se změnilo?
„Do letošní sezony jsem vstoupila trošičku jinak, něco se tam posunulo. Příprava se vydařila, povedl se předsezonní závod v Austrálii. I do nominace jsem šla s rozumným pocitem, že na to sice mám, ale nezblázním se z toho, kdyby to vyšlo ve prospěch někoho jiného, protože holky jsou taky schopné jezdit dobře. Teď jsem ráda, že to mám.“
Takže jistý nadhled bude vaším receptem pro olympiádu?
„Určitě jo. Jestli mi můj věk a zkušenosti daly něco pozitivního, tak je to právě přístup k závodům. Mám respekt k soupeřkám, uvědomuju si, že je jich jak doma, tak ve světě hned několik, které jezdí stejně jako já, ne-li i třeba o trošičku lépe. Ale není tam nikdo, kdo by vynikal natolik, že by byl neporazitelný. Konkurenceschopná jsem a rozpětí mezi medailovým a desátým místem může být hrozně malinkaté. Zkusím bojovat o co nejlepší místo.“
Postup jste viditelně hodně prožívala nejen vy, ale i syn a manžel, který k vám seběhl k vodě. Co vám řekl?
„Kroutil hlavou nad tím, jak mám pevné nervy a co všechno dokážu, protože cítil, že jsem vyrazila do závodu trochu nervózně. Člověk má na jednu stranu hroznou chuť se svézt a na druhou se bojí, aby jedním záběrem všechno nezazdil. To tam bylo na začátku znát, ale pak jsem se do toho dostala.“
Když jste měla nominaci jistou, byly to pro vás s manželem podobné emoce jako třeba na olympiádě?
„To se asi nedá moc porovnat, tohle je přeci jen seriál závodů, který je pro nás okořeněný ještě tím, že závodíme se synem a společně prožíváme emoce daleko víc. Spíš si myslím, že je to takové zúročené štěstí za celé ty dva týdny, co se tady okolo toho motáme, trápíme a nervujeme.“
Jak vám zní, když se řekne, že pojedete na olympiádu dvacet let po Barceloně 1992?
„Olympiáda je pro mě obrovský pojem, to je bez diskuse, nicméně já to neberu v tom historickém kontextu. Je úžasné, že budu zase závodit na takovém podniku. Jsem strašně ráda, že to bude Londýn, protože věřím tomu, že na evropské půdě bude mít vodní slalom hezčí atmosféru než v těch exotických destinacích typu Atén nebo Pekingu. Mohl by to být hezký závod, i když je to samozřejmě velmi výběrová záležitost, což mě mrzí. Moc bych chtěla, abychom měly šanci jet ve dvou, bylo by to dobře pro úroveň závodu i pro to, aby si člověk ten závod a celou olympiádu víc užil.“
Reprezentační šéftrenér Jiří Pultera říká, že klidně můžete mít v Londýně medaili. Souhlasíte?
„To jo. Olympiáda je natolik úzce vyprofilovaná a myslím si, že jezdím natolik kvalitně, že můžu mít medaili. Ale téměř každá účastnice s výjimkou těch několika málo z rozvojových zemí, které tam jedou jen na tabulky, bude schopná o ni bojovat.“
Až dosud jste vzhledem k náročné nominaci neměla olympiádu ani tréninkové kempy kvůli ní v kalendáři. Odteď podřídíte Hrám všechno?
„Určitě. Když už člověk něco takového skutečně tak tvrdě a relativně na poslední chvíli vybojuje, byla by škoda cokoli pokazit. Budu pro přípravu dělat všechno. Budu muset jezdit do Londýna co nejčastěji trénovat, protože trať se mi sice líbí, ale technicky je to jedna z nejobtížnějších. Takže to tam bude chtít najezdit, najezdit, najezdit, být ve formě a snad mít i ty pevné nervy, které jsem dneska prokázala.“
Rok co rok odkládáte konec kariéry, ale teď se asi dá říct, že Londýn bude vaší poslední olympiádou, že?
„To víte, to Rio...“ (Rozesměje se.)
Nicméně sezona to pro vás poslední být nemusí, vždyť příští rok je mistrovství světa v Praze.
„Zatím nedokážu moc uvažovat sezonu dopředu, už mě znáte. Teď udělám všechno pro Londýn. A jakkoli třeba letošní příprava pro mě neznamenala takové utrpení, je rok od roku těžší. A jestli budu mít chuť a ochotu podstoupit ji, to se rozhodne až po sezoně. Momentálně nemám pomyšlení vůbec na nic dalšího než na Londýn.“
