Favorizované Německo přitlačili ke zdi a na mistrovství Evropy v Polsku sahali po další senzaci. Čeští volejbalisté padli ve čtvrtfinále šampionátu až po velkém boji 1:3 (-22, 16, -23, -20). Strhli publikum, získali si fanoušky, tleskalo se jim ve stoje. Účast mezi nejlepší osmičkou je pro mladý tým Michala Nekoly velký úspěch.
„Úsměv teď máme trošku kyselý,“ říkal bezprostředně po duelu blokař Marek Beer. „Asi to je úspěch, s odstupem si určitě řekneme - jo, neudělali jsme tady ostudu. Škoda. Proti Německu to bylo těžké, chtěli jsme do toho dát všechno, jen nám možná úplně nevycházely důležité momenty, jak jsme si představovali.“
Prohráli jste, nicméně jste proti Němcům předvedli daleko lepší zápas než ve skupině (0:3), souhlasíte?
„Určitě. První zápas se Slováky (3:1) pro nás byl nejdůležitější a ruku na srdce, šlo v něm o to, že kdo z nás dvou vyhraje, postoupí ze třetího místa. Možná proto jsme pak šli do zápasu s Německem tak, že to půjde samo. Chyběla agresivita, kterou jsme pak už s Itálií i Francií měli. Dneska taky nechyběla, šli jsme do toho naplno, i Němci s tím měli problém.“
Jistě mrzí ztráta třetího setu, ve kterém jste vedli už 12:9 a prohráli 23:25. V čem se to lámalo?
„Menší chybky. Proti takovému týmu, jako je Německo, se to nemůže stát. Oni vše potrestají. Já dostanu parohy, potom to nesložíme, vyhodíme jeden míč zbytečně do autu... A tyhle maličké chybičky oni trestají, v důležitých chvílích je neudělají. Prásknou do toho a je.“
Asi už jste alergičtí na jméno německého univerzála Grozera (46 útoků, 19 bodů ze smečí a další 4 body z podání a bloků). Nicméně, ukázalo se znovu, že je rozdílový hráč?
„Jo, jeho úvaha je taková, že toho řeže. My na tohle máme Michala Fingera (40 útoků, 19 vítězných smečí a 2 body z bloků a podání), který to umí taky. Každý tým má takového bombera. Oni to Grozerovi postaví, dostává hodně důležitých balonů. A i když jsme tam dobře, tak je tak zkušený hráč, že se s tím nemaže. Občas se zadaří jej chytit, ale nestačí to.“
Jak jste na tom byli s energií po nočním triumfu nad Francií ze středy? V kolik jste zabral?
„Je pravda, že než se tělo dostane do klidového režimu, tak to trvalo dlouho. Na druhou stranu, když se vyhraje, jste druhý den jak vyměněný. Nic nebolí a všechno funguje, jak má. Nevím jak kluci, ale já po rozcvičce únavu vůbec nevnímal.“
Kam může tento tým podle vás do budoucna dojít?
„Když si vezmu, kolik je některým klukům, tak tam je potenciál pěkný. Musíme v práci pokračovat dál a jít pokorně zápas od zápasu. Pracovat, pracovat. Nevidím budoucnost našeho volejbalu vůbec černě, jak tvrdí někteří.“
