Ivana Jakoubková
23. října 2017 • 17:24

Kolocová s Kvapilovou o rozchodu s trenérkou: Nebylo to nic příjemného

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Závěr sezony měly jako víno, po stříbru z evropského šampionátu přišlo zlato z domácího písku. Úspěch přinesl nové ambice a touhu dělat věci ještě lépe. A tak plážové volejbalistky Kristýna Hoidarová Kolocová a Michala Kvapilová sáhly ke změně trenéra a vybraly si ho v zahraničí. Namísto Lenky Háječkové je bude připravovat italský kouč české mužské reprezentace Andrea Tomatis.



Už vědí, co je čeká. Jen co si úřadující beachvolejbalové vicemistryně Evropy Kristýna Hoidarová Kolocová a Michala Kvapilové plácly s novým italským koučem Andreou Tomatisem, vyrazily za ním do Říma na „oťukávací“ týden. Absolvovaly pár tréninků, seznámily se s novým kondičním trenérem Valeriem Vaccarem a utvrdily se v tom, že s Tomatisem najdou společnou řeč.

„Řím je krásné město, osahaly jsme si prostředí. Naplno trénovat začneme za tři týdny,“ hlásila Kolocová. „Je rozhodně příjemnější trénovat i v zimních měsících v přívětivém počasí venku než tady v Praze v hale,“ dodala. S Kvapilovou pak mluvily i o tom, jak chladný písek studí do bosých nohou, jak těžké bylo ukončení spolupráce s Lenkou Háječkovou, i o tom, že zápasy proti bývalé spoluhráčce Kolocové Markétě Slukové už berou stylem „jako proti Ruskám“.

Ital Andrea Tomatis je současně koučem nejlepšího českého mužského páru Ondřej Perušič – David Schweiner. Čekají vás tedy společné tréninky s muži?
Kvapilová: „To by nedávalo moc smyslu. Kluci budou trénovat zvlášť a my taky zvlášť, spíš se budeme na kurtu střídat.“
Kolocová: „Máme jinak vysokou síť, ani to nemůže probíhat stejně.“

Nějaké zpestření tahle spolupráce ale přece jen přinese, ne?
Kvapilová: „Možná budeme společně cestovat, budeme mít společná soustředění, potkáme se ve volném čase. Vždycky je lepší cestovat s více lidmi, je větší sranda. I když my máme spolu srandu i ve dvou.“ (smích)
Kolocová: „Kluci jsou navíc mlaďoši. Kolik jim vlastně je? Třiadvacet? Jsou to takový ucha. Milí, vtipní. Trošku už jiná generace. Možná se od nich něco naučíme, třeba nás to lehce omladí. Určitě to bude fajn.“

Jaký je váš nový trenér? Typický Ital, kterého je všude plno?
Kvapilová: „Že je Ital, to se pozná hlavně na tom, že jeho angličtina má pořádný italský přízvuk. I když on o tom asi neví.“
Kolocová: „Andrea opravdu není typický Ital. Nenadává, nekřičí nahlas, všechno řeší v klidu. Je to sympaťák, tak trošku introvert. Ale současně umí velmi dobře pobavit, udělat legraci. Je dost sebevědomý, věříme, že bude náš tým řídit dobře.“

To je to, co od něj čekáte?
Kolocová: „Ano, na to se těšíme. Určitě z něj budeme mít respekt a budeme ho poslouchat. Nějaké diskuse ohledně volejbalu už proběhly a dávalo to smysl. Vlastně všechno, co jsme v Římě na těch pár trénincích viděly, nám dávalo smysl. Je vidět, že nad vším hodně přemýšlí, a to se nám líbí. Jeho spolupráce s klukama funguje už rok výborně, doufáme, že s námi to bude podobné.“

Jak vlastně vznikla myšlenka, že potřebujete nového trenéra a že oslovíte právě jeho?
Kolocová: „Po sezoně jsme uvažovaly, co dál. Jakým směrem se vydat, s kým spolupracovat. Rekapitulovaly jsme, co nám vyhovovalo a co ne. Chtěly jsme nějakou změnu. Třeba i v tom, že už jsme nechtěly trávit příliš času v Praze.“

Proč jste oslovily právě Tomatise?
Kolocová: „Zdál se nám jako dobrá a zároveň dostupná varianta. Věděly jsme, že už v Česku trénuje, že je tady zvyklý. Hned souhlasil.“

K titulu vicemistryň Evropy a domácích šampionek vám ale dopomohla trenérka Lenka Háječková. S ní jste spolupráci ukončily?
Kolocová: „Lenka má dvě děti a to se dá jen těžko skloubit s trénováním profesionálního týmu. Proto jsme se rozhodly pro změnu. Ovšem doufáme, že se domluvíme, aby s námi dál spolupracovala. Aby dělala Andreovi asistentku a pomáhala i klukům. Snažíme se tuhle variantu prosadit a přesvědčit Lenku, že je to dobrý nápad. Ona tím pádem bude moci být víc doma s dětmi a my o ni zase nepřijdeme úplně. Její znalosti a zkušenosti jsou hrozně fajn a potřeba. Díky ní jsme se dostaly tam, kam jsme se dostaly.“

Vy, Kristýno, už máte jeden bolestivý rozchod za sebou. Bála jste se toho kroku?
Kolocová:
„Oznámení, že už nechceme pokračovat v té formě spolupráce jako dosud, samozřejmě nebylo nic příjemného. Ani pro nás, ani pro Lenku. Ale bohužel, občas to tak chodí. Tyhle situace člověk nemá rád, je to jako výpověď v práci. Ale my jsme byly přesvědčené o tom, že je to potřeba, že je to krok dopředu. Nebylo to příjemné ani pro jednu stranu, ale proběhlo to na normální bázi. Věříme, že najdeme cestu, jak budeme moci spolu dál fungovat.“

Čančání, chlapi, nálady či zlozvyky. Kolocová s Kvapilovou perlily
Video se připravuje ...

Měly jste skvělý závěr sezony, stříbro na mistrovství Evropy, zlato na domácím šampionátu… Jak velkou cenu pro vás tyhle medaile mají?
Kolocová: „Jsme spokojené, to určitě můžu říct. Mistrovství Evropy bylo skvělé, z postupu do finále jsme měly ohromnou radost. A mistrovství ČR, to byl prostě krásný závěr. Už jen to, že člověk končí sezonu a neprohraje, je super.“

Má to větší náboj i proto, že jste ve finále porazily Markétu Slukovou s Barborou Hermannovou?
Kolocová: „To je otázka na mě, že? Holky jsou dobrý tým, je těžké je porazit. My jsme se shodly, že nejjednodušší cesta, jak se na ně připravit, je brát je jako jakéhokoli jiného těžkého soupeře. Nedá se koukat na to, že hrajeme s TOU Markétou, se kterou já jsem se předtím rozešla. To není cesta. Míša má pravdu, když říká, že to je, jako bychom hrály třeba s Ruskami.“

Zpět k přípravě na příští sezonu. Jak často hodláte pobývat v Římě?
Kvapilová: „Brzy tam odjíždíme na šest týdnů, čeká nás intenzivní soustředění. Pak bude záležet hlavně na tom, jak vyjde kalendář. Možná vyrazíme i do teplejších krajů.“ Kolocová: „Kalendář neznáme do chvíle, než ho mezinárodní federace zveřejní. U nás to není jako v tenise, kde každý ví, kdy se kde hraje. Všichni na to čekáme, jednou ho vydali až v prosinci.“

Do kdy se vlastně v Římě dá trénovat venku?
Kvapilová: „Možná i celoročně. I když v lednu to asi úplně ideální není. Ale v únoru už to nejspíš půjde.“
Kolocová: „Beachvolejbal je krásný a současně příšerný v tom, že plány se každý den mění podle počasí. Venku prší? OK, jdeme do posilovny.“

Jak velká musí být zima, abyste trénovaly radši v hale než venku?
Kvapilová: „My musíme hrát i v zimě, takže nácvik na špatné počasí je taky potřeba. Na turnajích se stává, že je fakt velká zima, najednou třeba 14 stupňů, a my musíme hrát.“
Kolocová: „Anebo taky sedm! Nedá se nic dělat, turnaje hrajeme venku, takže když to jen trochu jde, snažíme se venku i trénovat. Když srovnám trénink v teplé hale a v chladnějším počasí venku, tak venku vám to dá rozhodně víc. I když je zima, i když pofukuje, je to prostředí, ve kterém pak hrajeme. Žádný strop, trošku jiná orientace… Přináší to víc.“

Hrajete bosé a chladný písek určitě dost studí. Máte nějaký fígl na studené nohy?
Kvapilová: „Existují speciální neoprenové ponožtičky, jenže to v nich podkluzuje. Mně se v tom hraje blbě. Většinou to radši vydržím bez nich.“
Kolocová: „A pak rychle do horké sprchy, jinak nefunguje nic.“

Kristýna Hoidarová Kolocová a Michala Kvapilová se radují ze zaslouženého triumfu
Kristýna Hoidarová Kolocová a Michala Kvapilová se radují ze zaslouženého triumfu

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud