PŘÍMO Z NORSKA | Byl pořádně vytočený. V očích mu šlehaly blesky, v cíli zlostí mrskl hůlkou. Aby ne, jel o páté místo na mistrovství světa, ale po kolizi s Ukrajincem Sergejem Semenovem spadl a o tu šanci přišel. „No je to velké zklamání. Mohl jsem jet o čelní příčky, ale místo toho jsem dvanáctý,“ láteřil Michal Šlesingr po stíhacím závodě.
Je to právě kvůli tomu pádu?
„Přesně tak. Bohužel, byl tam pád, ke kterému mi pomohl Semenov. U něj mě to ultra ser…, protože na ty Ukrajince máme pifku, když je teď vychytali s tím dopingem, dva lidi z týmu. Nevěříme moc tomu, že je to záležitost jednotlivců. Takže jsme na ně nakrklí už tímhle způsobem, když je tu vidíme závodit a ještě když mě poslal k zemi, tak to mi moc nepřidá.“
Co se tam stalo?
„Bylo vidět při stoupání ke kostelíku a na vrchní bod, že on už toho má docela dost. Před sjezdem se před něj dostal Jakov Fak, já se pak před něj dostával v následujícím sjezdu, jely mi dobře lyže. Najížděl jsem do zatáčky, zkoušel jsem to zleva, abych šel do vnitřku, s tím, že už jsem byl před zatáčkou na jeho úrovni, dvacet centimetrů za jeho botama. Musel mě vidět, nebo mé lyže, ještě jsem na něj houknul a on mi prostor neudělal vůbec žádný. Spíš mi přišlo, že to tam utáhl, jakoby naschvál a neměl jsem prostor, abych překládal. Dal jsem to do nějaké kristiánky, ale stejně to nestačilo a lyže se mi smekla pod něj, nevím. Vyneslo mě to a nepochytal jsem to.“
Co bylo pak?
„Po takovém pádu jsem ztratil rychlost, musel jsem celé to náměstí přejet, dostat zpátky nějakou hůl. Takový pád hrozně rozhodí z rytmu. Při dojezdu do cíle se mi už nohy víceméně motaly, člověka pak ta koordinace moc neposlouchá. Už to byl takový marný boj.“
Už jste se spolu viděli?
„Ne. Co mu má člověk říct, to bych tu byl v televizi, že mu rozbiju držku nebo nevím.“
Věřil jste, že byste se mohl o to páté místo porvat?
„Ano, s tím Jakem jsem klidně mohl bojovat. Měli jsme oporu v lyžích, jely nám super, necítil jsem se fyzicky špatně i ten závod byl, že jsem se furt s někým svezl, takže jsem nebyl vyšťavený, že bych nemohl s někým zápasit. Jak taky není v nějaké zázračné formě, takže jsem mohl i klidně ten souboj o páté místo svést.“
Je tedy dobře, že jsou nyní před vámi tři dny volna, aby to naštvání vyprchalo? Nebo byste radši hned zase jel a urval tam lepší umístění?
„Když jsem trošku nabroušenej, většinou je to pro mě pak na střelnici dobré. Ale teď nejsem trošku nabroušej, ale hodně nasra…, takže možná bude lepší se uklidnit. Jsme na mistrovství světa, tady se ta naštvanost násobí.“
Jak se tedy uklidníte?
„No mám na to tři dny. Moje vnímání Ukrajinců se asi nezmění a s tím zbytkem se budu muset nějak poprat, no...“
Více o MS v biatlonu čtěte zde>>
