PŘÍMO Z RAKOUSKA | Byť se závod co závod řežou o medaile, jsou velké kamarádky. „To víte, když už jsme byly spolu tolikrát na stupních vítězů nebo tiskových konferencích, tak se známe líp než s jinými závodníky,“ žertuje Kaisa Mäkäräinenová o svých letošních i minulých bojích s Gabrielou Koukalovou. A byť na MS v Hochfilzenu ještě na medaili čeká, věří, že její čas přijde.
Jak si užíváte aktuální i minulé boje s
Gabrielou Koukalovou
?
„Já se moc zpět neohlížím, pro mě je vůbec těžké si vzpomenout třeba na výsledky z minulého MS a snažím se soustředit na to, co mě čeká. Nicméně je pravda, že bitvy s ní hodně bolí, protože ona je rychlá běžkyně a kvalitní střelkyně. O moc lepší než já. Takže je těžké ji porazit.“
Jak vás ovšem baví její roztržitost a sem tam pozdní příchody…
(skočí do řeči). „To je fakt. Ona chodí často pozdě, to můžu potvrdit. (směje se). Mám s tím svou zkušenost. Třeba v Ruhpoldingu na večerním medailovém vyhlášení jsme na ni čekali půl hodiny v zimě, než dorazila. To jsem pak byla i trochu naštvaná, ale brzy mě to přešlo.“
Čím to, že máte vůbec s českými biatlonisty tak dobré vztahy?
„Máme toho hodně společného. Znám z jejich týmu už dlouho spoustu lidí. Třeba Ondřej Rybář se u nás během minulého léta stavil doma, když byl na návštěvě Finska. Viděl, jak stavíme dům. Je prima mít kamarády i z ostatních týmů. A u Čechů vím, že kdybych potřebovala nějakou pomoc, můžu klidně kdykoliv zaklepat na dveře a vyhoví mi.“
Ve Světovém poháru platíte za nejrychlejší běžkyni, ale teď na mistrovství světa to už není tak výrazné. Čím to, že jak ve sprintu, tak ve stíhacím závodě vás třeba Koukalová předčila?
„Je to složité, protože zdejší trať je velmi krátká a je zde málo příležitostí, kde si můžete vytvořit nějaký náskok. Třeba první část je velmi jednoduchá a moc nedělá rozdíly mezi dobrými a horšími závodníky. Je tu jen jeden krátký kopec, kde si můžete udělat nějaký náskok. Ale právě v dalším vytrvalostním a závodě s hromadným startem jsou trasy delší a těším se na ně. Konec MS se pomalu blíží, takže doufám, že budu schopná jet rychleji než ostatní. Věřím, že minimálně jeden z nich bude pro mě povedený.“
Naposledy jste stanula na pódiu na MS 2015 v Kontiolahti, celkem máte z vrcholných akcí jen pět medailí. Čím to je, že vám tak nesedí?
„No, už to pár let je, to je pravda, ale pořád bývám pravidelně na nejvyšších stupních ve Světovém poháru. Ono si moc nevyberete, kde budete na pódiu. Vezměte si třeba Oberhof nebo Pokljuku, kde jsem udělala ve sprintu dvě chyby a byla na stupních, kdežto tady jsem udělala stejný počet chyb a byla dvanáctá. Hodně také záleží, jaký den mají ostatní závodníci, takže uvidíme.“
A co se týče vaší diskutované účasti na MS klasiků v Lahti, máte už nyní jasno?
„Ne. Jsme uprostřed mistrovství světa a já se soustředím jen na něj. Navíc záleží na spoustě dalších věcí. Tenhle týden to pro mě není téma a rozhodnu se až po něm.“
Speciální příloha: Vše o MS v biatlonu 2017, Hochfilzen - čtěte ZDE »
