ROZHOVOR PŘÍMO Z FINSKA | Ty záběry obletěly celý svět. Ondřej Moravec finišuje do cíle s českou vlajkou, křičí radostí, plazí jazyk, Veronika Vítková se v zázemí s Michalem Šlesingrem usmívají a jejich parťačka Gabriela Soukalová... telefonuje. „To bylo s maminkou, s rodiči. Oni byli hrozně dojatí, neboť to se mi asi nikdy ani nezdálo, že by se mi mohl povést takový úspěch,“ smála se Soukalová.
A co vám ještě dalšího říkali? První gratulace?
„Prej ježišmarja, vždyť oni tě zabírají s tím mobilem. My tě vidíme. Vím, že mamča byla hrozně ráda. No a pak jsem ještě volala, víte komu...“
Vašemu příteli
Petru Koukalovi
…
„Ano. Byl moc šťastný, právě totiž přiletěl z turnaje v Anglii, tak viděl celý závod a byl rád, že to stihl.“
Jak vám to zní,
Gabriela Soukalová
– mistryně světa?
„Jak to takhle říkáte, tak jsem si vzpomněla, jak jsem byla malá a byla asi drzá na mamku, tak mi říkala: Ty se tady chováš jako nějaká mistryně světa. Tak teď jestli mi to někdo řekne, tak mu řeknu: Tak už jsem.“
A co jste si říkali v té euforii, když
Ondřej Moravec
doběhl do cíle?
„Řvali jsme radostí a bylo to úžasné sledovat. To jak jel s tou vlajkou v ruce, na to asi nikdo z nás do smrti nezapomene.“
Je tedy tato medaile pro vás víc než olympijská?
„Asi není, ne. Olympiáda je olympiáda. Ono je to těžké, je hrozně cenné mít medaili z olympiády, ale zase teď víme, že už víc jsme letos dosáhnout nemohli. To je potřeba si uvědomit. I tak ale dám tuhle medaili malinko pod tu olympijskou.“
A co se vás týče, byla jste více nervózní před předáním na úsek nebo po něm?
„Ono to asi bylo hodně zapříčiněné tím, že tu nepřišlo tolik diváků, jak jsme si představovali (4 500), takže jsme ani tak nervózní nebyli. Připadala jsem si, jako kdybych jela český pohár v Harrachově, vůbec mi to nepřišlo.“
Ani když pak Ondřeje Moravce v závěru lehce stahoval Martin Fourcade?
„Když jsem viděla, jak vyjíždí z té stojky a má osmnáct vteřin, tak jsem prostě věřila, že to udrží. Když nespadne, tak to bude v pořádku. Sice tam jednu ránu na střelnici nedal, ale věřila jsem, že to dá,“
Bude i tohle zlato uklidněním do dalších, individuálních, závodů?
„Určitě, stoprocentně.“
