PŘÍMO Z HOCHFILZENU | Senzace, paráda, nečekané představení nového českého talentu. Před třemi roky ještě Lucie Charvátová závodila v běhu na lyžích, teď však v Hochfilzenu instruovala prvotřídní překvapení, když ve sprintu doběhla na pátém místě. Od medaile ji dělilo pouhých 3,5 vteřiny – a to při jejím pouhém sedmém startu v rámci Světového poháru.
Je to tedy zatím váš dosavadní životní úspěch?
„Ano, sama tomu nedokážu uvěřit. Dlouhodobě bojuju se střelbou, běh vypadal od začátku dobře, a jen jsme čekali, až se trefím. Teď se to povedlo, jedna chyba vleže je na mě solidní výsledek.“
Ono při nástřelu bylo trochu vidět, že se vás trenéři snažili uklidnit.
„Já jsem nebyla tak nervózní, jak si oni myslí. Beru to relativně v klidu, nástřel se trochu protáhl, ale nebyly tam žádné chyby, které bychom museli před startem řešit.“
Jak to přesto vnímáte, že se vám takový výsledek povedl už při svém sedmém startu v SP?
„Ano, teď jsem ve třetí sezoně. Ve střelbě mám ale velké mezery a mám se co učit, aby ta střelba byla jednak rychlá a přesná.“
Od začátku roku ale máte hodně rychlý běh. Tušila jste, že by to v Hochfilzenu mohlo vyjít?
„No, trochu tajně jsem doufala. Věřila jsem, že bych to mohla dokázat. Ten běh byl stabilní a čekalo se na tu střelbu.“
Té neprospělo ani vaše zranění, před začátkem sezony jste si poranila prst, že?
„Bojím se, že to fakt trochu ovlivnilo. To poranění nebylo tak velké, ale byl to jeden z těch nejdůležitějších prstů, takže mě to velmi mrzelo.“
Prý se to stalo při krájení chleba.
„Ano, krájení chleba na kráječi. Pravá ruka, smolná. Ráno jsem si dělala snídani a nechala jsem ho tam.“
Zakázal vám pak trenér krájet chleba?
„No dělají si ze mě srandu doteďka. Říkají, ať si už nekrájím pečivo a kupuju si krájený chleba.“
Nicméně v běhu máte dobré základy, ještě před třemi lety jste soutěžila v běhu na lyžích…
„Běh na lyžích jsem měla hodně ráda, ale biatlon je atraktivní disciplína. V Česku se rozvíjí a jsou pro to lepší podmínky než v běhu na lyžích, takže nelituju, že jsem udělala takový kontroverzní přestup. Mnoho lidí mi to může mít za zlé, ale jsem maximálně spokojená, že jsem začala dělat biatlon.“
Tomu se říká veledůležitý přestup…
„Je to tak, ještě před dvěma lety jsem závodila na seniorském MS ve Val di Fiemme, kde jsem ale nedosáhla žádného top výsledku a byl to asi další důvod, proč jsem se rozhodla pro biatlon. Tam prostě není do posledních metrů jasné, kdo může vyhrát. Nebo občas vyhraje i ten u koho to nečekáte.“
Jak tedy vnímáte, že zítra pojedete do stíhačky z pátého místa?
„Tak nervózní jsem už teď, nechci uvažovat, co bude zítra. Nechci předvídat nic špatného. ale pro tu hlavu to bude hodně složité.“
