Byl by to bizarní moment. Závod s hromadným startem, muž s pistolí vystřelí… a oni zůstanou stát. Minutu, dvě, tři… to je náš protest! „Je to jedna z možností,“ ví Michal Šlesingr, jenž silně vnímá zprávy o ruském dopingu. Považuje kroky IBU za laxní. Mezinárodní federace dnes svolává exekutivu a jedná, zda Rusům sebrat pořádání SP a MS.
S jednoznačným stanoviskem dnes vystoupil předseda Českého biatlonového svazu Jiří Hamza. Pokud dnešní zasedání výkonného grémia Světové biatlonové unie (IBU) v Mnichově nepřijme zásadní opatření v dopingové kauze Ruska, neodcestují čeští reprezentanti na závod Světového poháru v Ťumeni. "Pokud něco zásadního neudělají, do Ruska nepojedeme," řekl ČTK Hamza. "I za cenu toho, že závodníci přijdou o šanci na výsledky," prohlásil.
Nespokojených hlasů je daleko víc. Atmosféra kolem ruského dopingu zhoustne ještě víc dnes, kdy exekutiva IBU řeší, zda na základě zprávy WADA o 31 biatlonistech podezřelých z dopingu odebere Rusku podniky SP a MS.
„Řešíme to dlouho. Už na podzim po první McLarenově zprávě jsme byli dost napružení. Hlavně z toho, jak k tomu IBU byla laxní. Besseberg (šéf IBU) nechal tehdy Ťumeň kandidovat na MS 2021, a ještě je podpořil. Teď už jim ale teče do bot, protože i my, sportovci, jsme se začali proti nim šikovat,“ přiznal Šlesingr.
Sám se na začátku sezony v Östersundu zúčastnil schůze komise biatlonistů, z níž vzešel návrh na bojkot některých podniků. Nebo na demonstrativní odmítnutí startu v určitém závodu s hromadným startem. „Sportovci a média na ně mají asi největší páku, takže když si stoupneme na start a po výstřelu zůstaneme pět minut stát, bude to něco ukazovat,“ vypráví nebojácně český závodník. I za cenu toho, že by třeba Rusové mezitím do závodu odjeli… „To by taky něco ukázalo,“ usmál se Šlesingr, ale hned na to zvážněl. „Další úroveň může být to, že se na nějaký svěťák vůbec nepojede.“
To je případ právě Ťumeně, kam má SP zavítat v březnu 2017, 2018 a na rok 2021 mu bylo přiděleno i MS. To se teď ale může měnit – pro kroky proti Rusku (především odebrání závodů) se vyslovila už nejen řada západních svazů, ale i šéf toho českého – Jiří Hamza. Již včera poslal na IBU i dopis, v němž žádá zavedení patřičných opatření.
„Myslím, že to udělal dobře. Já třeba psal na IBU, aby mi poskytli informace o všech dopingových případech v historii. Odepsal mi jediný člověk, že to nemá v jednotné složce, že je těžké to dohledat, ale že všechny případy zveřejnili. Tak jsem si to našel sám. A jestli jsme měli v historii biatlonu sedmnáct dopingových případů a z toho devět z Ruska, tak to je poměrně jasný signál.“
V podezření z dopingu jsou navíc i někteří medailisté z OH v Soči nebo z posledních MS – pro české závodníky je to aktuální především z hlediska ženské štafety z OH (posunula by se na třetí místo) nebo vytrvalostního závodu žen z MS 2015 ( Koukalová tehdy byla druhá za Ruskou Jurlovovou). Je tak ve hře i plošné vyloučení všech ruských sportovců?
„Moc nevím, jak se k tomu postavit. Je samozřejmě blbý potrestat čisté sportovce, na druhou stranu je těžké, aby v tomhle systému byl někdo čistý. Je možné, že to někdo odnese, ale do budoucna to pro ně může být lepší. Když k tomu naopak budeme laxní, budou zase bití všichni, co byli čistí,“ přemítá trojnásobný medailista z MS.
Co však Šlesingra těší, je fakt, že se na základě kroků sportovců začínají věci hýbat i mezi funkcionáři. I proto dnes v Mnichově zasedá exekutiva IBU. Teď jen čekat, jak radikální bude její verdikt…
ZPRÁVY ZE SP V BIATLONU V NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ 2016 NAJDETE ZDE>>>
